O kvásku a jiných radostech
Tento recept vznikl už kdysi loni v horkém létě za pochodu. Peču ho stále, když mám zbytky těsta a kvásku.
Tehdy jsem napsala:
občas peču, až se kouří i ze mě. Obzvláště když je teplo – všechno bublá, utíká z mís, kvásek je spokojený, pekaři fofrují, lednice přeplněné, čela zpocená…
Toto je jeden z receptů, který moc ráda peču. Je už nějakou dobu na světě. Nyní jsem ho sepsala i sem. Vznikl vláčný a velmi dobrý chléb plný semínek.
Receptů na chleba se záparou nebo kaší je velké množství, zde jsem použila obojí naráz smíchané jako „kašozáparu“ – neznám žádný český vhodný výraz. V každém případě to je preferment.
Říkám mu můj, protože ho moc ráda jím. Je téměř ze 70% celozrnný, přesto vláčný, nadýchaný. Chleby se semínky a z poloviny celozrnné jsou moji favorité. Manžel zase ani náhodou – zrníčka on prý pečená nechce.
Záleží jen na vás… Syrová mají své přednosti, ale ta chuť pečených přímo ve chlebu je úžasná! Ze 70% celozrnný.
V některých receptech je kvásku více, v jiných méně – rozuměj více nebo méně rozkvašené mouky. Většinou se držím zlaté střední cesty.
Zde jsem použila menší množství kvásku a o to déle pak trvá první kynutí – logicky menší množství kvasinek se musí nejprve dostatečně namnožit a mouku zpracovat.
Toto je moc dobrý, vláčný chleba.
Mám ráda, když už rovnou z názvu vyplývá, o co jde, žádné mystifikace. Vzdala jsem se toho od té doby, co peču chleba.
Mám ráda, když už rovnou z názvu vyplývá, o co jde, žádné mystifikace. Vzdala jsem se toho od té doby, co peču chleba. Jakmile máte v domě samé muže (manžela a syny), navrch vnoučata, nastane konec oficiálních názvů vašich výrobků.
Cukety, cukety, cukety, kam se podíváš…
Placky, obalené jako řízek, koláč, sekaná, matjesy, atd. No a do chleba, že. Jsou to tak nenáročné rostliny, že jsem jim za jejich nepřetržitou přízeň věnovala samostatný recept. Nevím, jestli to ocení, ale ve chlebu jsou navýsost lahodné.
První varianta tohoto chleba vyšla v knize Upečeno s láskou s kvasem pšeničným, ořechy a mrkví. Pozměnila jsem postup a možnosti v záměně zeleniny.
Jeden ze synů – Matěj – má rád rýži. Lepší je napsat, že rýži miluje – uvaří si ji třeba jen samotnou, a ještě teplou sní.
„Můžeš zkusit chleba s rýží, mamko?“
Můžu…
Naučím vás jednoduchým způsobem si „stvořit“ svůj chleba a trošku se ponořit do propočtů…
Tentokrát jsem sáhla po starém těstě z předchozího bochníku; asi 5-6 dnů čekalo v lednici. Přidala jsem lžičku kvásku, která mi zbyla, když jsem „vyráběla“ kvásek pro novou pekařku. Snad se mu bude v Litvínově líbit.
Je to bourák (co jiného, že) se starým těstem, kolem 80 % hydratace.
