Další a poslední cukroví z řady od mé švagrové Irenky…
Pokračovat ve čtení „Vánoční plněná srdíčka“Vánoční plněná srdíčka
Linecké cukroví
Historie lineckého cukroví sahá hluboko do minulosti…
První zmínka o lineckém cukroví pochází z roku 1653, kdy se, ještě v podobě koláče, objevilo v kuchařce rakouské hraběnky Anny Margarity Sagramosy. Za následující staletí se změnilo a jak pečeme linecké cukroví dnes?
Pokračovat ve čtení „Linecké cukroví“Bochánek (mazanec) podle tety Kláry
Tento recepis jsem našla po letech založený v jednom sešitě. Kdysi jsem ho pekla hojně. Je u něho jiný název – bochánek. A to mě mátlo, když jsem hledala v uložených receptech mazance. Ale bochánek se mazanci dříve také říkalo.
Pokračovat ve čtení „Bochánek (mazanec) podle tety Kláry“Vánočka podle Lidky G. – varianta se slánkem
Moc jste si oblíbili (mezi jinými) můj recept na „Vánočka podle Lidky G.“ a mnoho z vás si přálo zrovna tuto se slánkem…
Pokračovat ve čtení „Vánočka podle Lidky G. – varianta se slánkem“Křehké Kateřinky
Na svatou Kateřinu se pořádaly poslední bály před Adventem. Poslední veselí před obdobím zklidnění a rozjímání. Velmi veselé, v režii žen.
Svatá Kateřina patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Je patronkou filozofů, studentů, pedagogů, advokátů, knihtiskařů, dívek, švadlen, krajkářek a různých jiných řemesel pracujícím s kolem nebo nožem. Ale i vězňů…
Buchty podle Anuše Kejřové
Anuše Kejřová se narodila roku 1874 jako Anna Nápravníková v Kralupech nad Vltavou. Byla velmi činorodá a podnikavá, a proto se kromě psaní kuchařek věnovala i dalším činnostem. Na přelomu minulého století se stala majitelkou koncesované školy kuchařské, kterou v roce 1910 založila a kde také sama vyučovala. Kromě toho učila vaření i na dívčí měšťanské škole a dívčím lyceu v Hradci Králové. Dále také pořádala “kočovné” kuchařské a hospodářské kurzy určené mladým dívkám, které měly zájem se kromě vaření naučit i správnému hospodaření v domácnosti. V roce 1905 napsala a poprvé vydala knihu s názvem “Úsporná kuchařka – Zlatá kniha malé domácnosti”, v níž zužitkovala své bohaté zkušenosti.
Zdroj životopisu: Nakladatelství Motto
Zlaté buchtičky – aranygaluska
Aranygaluska. Nebo také zlaté buchtičky. Dobrota všech dobrot s ořechy a vanilkovým krémem. Dalo by se říci, že luxusní verze dukátových buchtiček.
Původem je to židovské maďarské pečivo, které se dostalo s přistěhovalci až do Ameriky. Zde se časem ujalo pod názvem monkey bread, opičí chléb.
A již značně ošizené…
Pětkový štrúdl
Štrúdl alias závin…
„Kam šla?“
„Kam šla, kam šla, asi pro štrúdl.“
„Neříkej mi štrúdl, krucifix, říkej závin!“
„Proč má říkat závin, když je to štrúdl?“ – z filmu Světáci
Zámecká zemlbába od tety Kláry
Zemlbába alias žemlovka mě provází od dětství. Moje teta Klára, bývalá zámecká kuchařka, namáčela rohlíky do smetany a přidala mnohem více žloutků i cukru. Vždycky rozinky a pokud měla, i vanilku. Nevím, jestli na zámku jedli žemlovku – spíš si myslím, že asi ne. Prostě u sebe doma si vylepšila tuhle levnou krmi na jídlo zámecké. Rohlíky namočené ve sladké smetaně jsou po upečení opravdu moc dobré, ale já používám jen mléko. Ono je stále těžší v dnešním světě vyhnat kalorie z těla zase ven…
Pokračovat ve čtení „Zámecká zemlbába od tety Kláry“Základní kvasový mazanec
Pořád se musí člověk učit…
U kváskového sladkého pečiva vadí mojí rodině jakýsi kyselý „ocásek“ v chuti. Mně tedy ne. Ale pro koho hlavně pečeme, že? Tuto touhu jsem odložila na neurčito – že někdy zase začnu „nějak jinak“. Furt jsem přemýšlela, jak ten ocásek useknout. A dostavil se nápad zkusit založit tuhý pšeničný kvásek lievito madre, který nikdy tak kyselý není jako klasický tekutý – tedy dle dostupných informací.
