Litý ovocný koláč – chlejst

Koláč, který se podaří naprosto všem…
Chlejst na plech – název jsem zaslechla od ženy jednoho kamaráda pekaře.

Litý koláč je vlastně taková kynutá bublanina, doma jsme jí říkali táč – nejvíce pečený koláč mého dětství. Je tak jednoduchý, že se ho vůbec nemusíte bát! Nemůžete pokazit hustotu těsta, je řídké, nic nevyvalujete, jen mísu podržíte nad nádobou, ve které chcete péct, nakloníte, vylejete…
A je to!
Nejčastěji se poklade ještě ovocem. Ale pekli jsme doma koláč jen tak, upečený se pocukroval anebo na talířku polil šťávou.

Pokračovat ve čtení „Litý ovocný koláč – chlejst“

Baguette viennoise – vídeňské bagety

Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.

Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.

Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“

Monkey Bread – opičí chléb

Když se rozhodnete upéct tento plněný slaný koláč, kterému se říká opičí chleba, bude těžké vydržet až do úplného konce a již nezačít s konzumací samotné náplně…

Patří k trhacím chlebům – jednotlivé dílky se dají díky náplním od sebe lehce odtrhávat a sousta vkládat rovnou do pusy. Pečou se variace sladké a slané. Recept níže je zrovna ta slaná.

Pokračovat ve čtení „Monkey Bread – opičí chléb“

Výborný toustový chléb s vločkovou záparou

Kdyby mi před pár dny neposlal jistý skvělý pekař (a můj neustálý pokušitel Aleš Hainz) fotku jeho čerstvě upečeného toustového chleba se slánkem, asi bych se zase tak brzy do dalšího nepustila. Já mu totiž nenápadně slánek vnucovala… Vypadalo to na dlouhou trať, ale ani mi to zas tak dlouho netrvalo…

Pokračovat ve čtení „Výborný toustový chléb s vločkovou záparou“

Kirschkranz

Kirschkranz…

Česky třešňový věnec. Další dobrý koláč z Rakouska od tedy Rózi. Její původní recept na těsto nemám, použila jsem jiné kynuté, do kterého jsem přidala crème fraîche. To je zakysaná, velmi tučná smetana, méně kyselá než ta naše běžná. Pokud neseženete, dala by se v receptu nahradit 16 % zakysanou smetanou + 40 g másla. To by tak odpovídalo celkově množství tuku, které se dostane z crème fraîche do těsta – 72 g.

Pokračovat ve čtení „Kirschkranz“

Slánek

Narazila jsem před pár měsíci při čtení v Pekařské technologii III z roku 2015 na zajímavou kraťoučkou kapitolu Nepřímá výroba kynutých těst „na sůl. O mrtvých „vysolených“ kvasinkách – a těsto stejně kyne. Přidaná tabulka surovin ale neodpovídala vůbec parametry 10% koncentraci soli a kvasinek, o které zde psali. Navíc droždí bylo použito mnoho a i autory knihy považováno za hlavní nevýhodu tohoto vedení těsta. Žádný obrázek pečiva, jestli se u nás používá, nic. Jen shrnutí v pár větách, že se zvyšuje výtěžnost těsta a to je více vláčné, elastické; výrobky jsou lépe zbarvené a vydrží déle čerstvé. I tak mě to ohromilo. To velké množství droždí na nepřímé vedení těsta tedy ne…

Víme moc dobře, že samotná sůl nasypaná na droždí způsobí jejich záhubu a těsto nevykyne. A nemusí to být ani dramaticky velké množství.
Ale!
Pokud se rozpustí sůl v určitém množství vody, všechno může být jinak…
A nastane velmi zajímavý způsob možné fermentace těsta (kvašení, kynutí), když se použijí „slané kvasinky“, čili roztok s kvasinkami.
Zde předkládám jakým způsobem působí na vykynutí těsta. Dále popsaný výzkum se týkal i kvasinek v koncentrovaných sladkých roztocích – při zrání vína. Zkoumán byl rod kvasinek Saccharomyces cerevisiae a ty jsou právě v droždí.

Výzkum se už vedl od sedmdesátých let minulého století, kdy za příčinu vykynutí těsta se braly enzymy v roztoku, vzniklé dehydratací (vysušením) kvasinek díky vyrovnávání tlaků v solném roztoku a buňkách, ukončené smrtí kvasinek. Prostě, že kvasinky jsou zcela mrtvé a pouze enzymy by měly stačit ke kvasným procesům v těstě, které tato „drožďová slaná voda“ kupodivu velmi dobře nastartovala. Ale bylo potřeba právě to větší množství droždí. Tato domněnka platila až donedávna, jak jsem zjistila.

Jenže …
Mé znalosti z biologie nejsou excelentní, ale stačí na to, abych začala pochybovat o tom, že samotné enzymy (což jsou jinak katalyzátory, tedy urychlovače nebo zpomalovače chemických procesů) bez přítomnosti jediné živé kvasinky nastartují za velmi krátkou dobu jedné hodiny bouřlivý kvasný proces. Možná to byla drzost pochybovat, ale vyplatila se mi a dovedla až k jistému poznání.

Začala jsem pátrat. A vždy, když potřebuji nějaký odborný náhled, hledám ve vědeckých nebo diplomových dostupných pracích. Jedna anglická mě velmi zaujala (moc jich není, česky jsem bohužel nenašla konkrétně přesně na toto téma se solí nic) – ze skotské univerzity Abertay – Logothesis, S., Walker GM, and Nerantzis, ET (2007) – Effect of salt hyperosmotic stress on yeast cell viability. Pojednává o stresu kvasinek za působení koncentrací soli v roztoku. Dávalo to smysl – stres je možno přeložit jako tlak, zátěž, námahu. Jinak to je funkční stav, který nastává za mimořádných podmínek. Může se týkat všech živých organismů. Tedy i kvasinek. A následuje boj o přežití.

A měla jsem pravdu! Všechno je jinak. Kvasinky sice ztrácí tekutinu, mění své proteiny a další látky vlivem vyrovnávání osmotického tlaku, ale neumírají. Zjednodušeně řečeno – chemické reakce promění v nich obsažené bílkoviny a jiné látky na sloučeniny, ty pak poskytnou jakési náplasti na jejich poškozenou membránu (obal), kudy unikala tekutina a vnikala sůl. Jsou „ošetřeny“, zastaví se pouze jejich růst

Prováděly se pokusy se solnými roztoky různých koncentrací – 0, 4, 6 a 10 % za teploty 25°C. A co bylo naprosto nevídané, nejkratší dobu žily ty kvasinky, kde nebyla sůl žádná nebo solný roztok byl slabý. Nejvíce životaschopné byly ty v 10% roztoku soli a to po velmi dlouhou dobu 180 hodin. Naopak u kvasinek ve fyziologickém prostředí samotné vody, klesla životaschopnost za stejnou dobu o 50 %. Pokusy se dále vedly v časech 400 až 800 hodin.

Po 400 hodinách měly buňky ošetřené 6 a 10% roztokem největší životaschopnost, zůstala téměř konstantní. Čili světe div se – samotná sůl měla na životaschopnost nesporný vliv. Totéž se stalo i u vysokých dávek cukru v roztoku. Vědci si myslí, že na přežití mají vliv sloučeniny glycerínu (součást tuků) a trehalózy (cukr), které se rovněž uvolní z buněk do slaného roztoku.
Závěr zní: stres vyvolaný velkou koncentrací soli v médiu (zde ve vodě) má příznivý vliv na životaschopnost kvasinek.

Co to znamená pro naše těsta?
Že díky mocné touze po životě všech živých tvorů – a kvasinky jsou živí tvorové, pokud se dostanou opět do prostředí bohatého na živiny, začnou se bouřlivě množit. Přínosem pro těsto (díky uvolnění látek z kvasinek jako třeba glycerínu) je jemnost, dobře kyne, vzniká i více kysličníku uhličitého, který ovlivňuje kyprost. Moje vlastní zkušenost – těsta jsou lehká, jemná, plná bublin, a zdá se mi pečivo i déle čerstvé.

Jak na slánek

Vyzkoušeno u těst typu toustový chléb,

rohlíky, večky,

makovky,

Korutanský hrnec,

chléb ,

sladké možnosti – recepty na cokoliv sladkého,

Monkey Bread,

univerzální těsto atd.


Prakticky
Do těsta se jako kvásek připraví 10% roztok slaných kvasnic. Vše si odvažte.

Nejprve si připravte uzavíratelnou skleničku. Nalejte do ní vodu a nasypte sůl. Míchejte, dokud se dobře nerozpustí. Pak teprve přidejte odvážené droždí. Znovu promíchejte a uzavřete.
Budete potřebovat mikrováhu, dá se koupit i levně třeba zde, která má rozlišení na 0,1 nebo 0,01 g.

Slánek uložte nejlépe do lednice (vlastní zkušenost) a nechte alespoň 4-6 hodin zrát. Maximální délku uložení neznám, ale 2-4 dny zcela bez obav. Pravděpodobně lze i déle, mám hlášení i o týdnu. Já používám nejraději druhý nebo třetí den. Ve sklenici nedojde k žádné vizuální změně.
Desetiprocentní slaný roztok znamená, že veškerou sůl, kterou potřebujete do těsta, rozpustíte ve vodě a té bude vždy 10x tolik.

Modelový příklad na 500 g mouky
Budete potřebovat 10 g soli, tedy 10x více vody = 100 ml vody. Přidáte 2 % droždí = 10 g. Postačující dávka, prověřeno. A samozřejmě i potřebné množství vody (ta bývá u receptur různorodější), od které si ale musíte odečíst tu ze slaného kvásku. Přídavek trochy cukru vyhládlým kvasinkám na startu jen prospěje i u slaných těst 5-10 g . I zde budete potřebovat sůl, ne tolik, doporučuji 1,2 – 1,25%, tedy 6-6,25 g soli. Málo osolené sladké těsto má mdlou chuť.

Sušené droždí raději ne. Stane se, že jiné není dostupné, můžete to zkusit asi s polovinou množství čerstvého. Ale ne vždy je spolehlivé a výsledek není tak jednoznačný jako s čerstvým. Někdy nekyne těsto vůbec. Vysvětlení neznám, ale přisuzuji to jiné technologii výroby a hlavně vysušení kvasinek. Myslím, že již jeden velký stres zažily a na přežití dalšího vysoušení v soli už nemají (lidově řečeno) sílu. Pouze čerstvé je 100% záruka úspěchu.

SAMOTNÁ SŮL SE JIŽ DO TĚSTA NEPŘIDÁVÁ.
Může být součástí zápary, k vůli nežádoucí fermentaci, v tom případě odečtěte ze soli, kterou potřebujete do těsta a přidáváte do kvásku.
Množství droždí se pohybuje většinou kolem 2% ve vztahu k mouce, ale lze připravit slánek i s 1%. Pokud používáte tuk do těsta, doporučuji zpočátku dávku droždí spíše kolem 2-3%, je potřeba vždy každý váš recept prověřit i vzhledem k obsahu cukru a tuku.

Slaný kvásek se hodí do pšeničného pečiva typu bulek, rohlíků, toustových chlebů, ve kterých je menší množství tuku (není to ale limit). Je to možnost , která stojí za vyzkoušení.
Lze použít i do sladkých tučných těst – stále experimentuji, ale funguje to velmi dobře, viz Makovky. Nově Korutanský hrnec s pouhým 1 g droždí!

Krásné těsto na chleba se slánkem.

Vše, co jste si zde přečetli o problematice vlivu soli na kvasinky,
je můj překlad,
vypracovaný výtah z odborné výše citované práce a čistě osobní poznatky z biologie,
převedené do srozumitelné podoby pro vás všechny. Uvedené veličiny (kromě 10% roztoku soli) udané v popisech, jsou rovněž pouze osobní zjištěná praktická zkušenost.
Prosím, uvádějte vždy zdroj, ctěte práci druhých.