Masopustní koblihy

Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.

Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.

Pokračovat ve čtení „Masopustní koblihy“

Basilejské postní pečivo

Basilejské postní pečivo se nazývá v místním dialektu fastenwäije nebo také fastenwähen; s křížem uprostřed. Kříž má náboženský charakter. Na tento kříž mají švýcarští pekaři speciální kovovou raznici „yseli“.

Vypadá jako preclík, ale není to preclík. Spíš slaný vláčný máslový děravý kachlík. Křupavý, uvnitř měkký. Nedílnou součástí je posyp kmínem. Ten mu dodává typickou chuť.

Pokračovat ve čtení „Basilejské postní pečivo“

Křehké Kateřinky

Na svatou Kateřinu se pořádaly poslední bály před Adventem. Poslední veselí před obdobím zklidnění a rozjímání. Velmi veselé, v režii žen.
Svatá Kateřina patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Je patronkou filozofů, studentů, pedagogů, advokátů, knihtiskařů, dívek, švadlen, krajkářek a různých jiných řemesel pracujícím s kolem nebo nožem. Ale i vězňů…

Pokračovat ve čtení „Křehké Kateřinky“