České buchty

České buchty nebo jen buchty je snad nejznámější a nejpečenější kynutý moučník u nás. Rozhodně je typický pro venkov. Býval to často páteční bezmasý oběd s polévkou v mnoha domácnostech. Velké buchty „cihly“ (calty) se nosily jako svačina třeba na pole. Menší kousky byly určeny spíše ke kávě v městské domácnosti.
Oblíbené jsou stále i jako malinké neplněné, polité vanilkovým krémem či vinnou pěnou, zvanou šodó – dukátové buchtičky.

Existuje velké množství jejich variant i co do složení těsta. To se liší hlavně v množství přidaného tuku a vajec. A u tuku je to i zvolený druh.

Pokračovat ve čtení „České buchty“

Koruna pro krále

My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujem vám…

Podle legendy byli tito tři mudrci či mágové pohané, hvězdopravci, zřejmě z Persie. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s proroctvím o narození Ježíše. Tradičně jsou označovaní jako Tři králové; postavy které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují. V katolických zemích se o jejich svátku píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † jako forma požehnání. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.
Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků.

Pokračovat ve čtení „Koruna pro krále“

Mikulášské pečivo – páni a čerti


„V předvečer sv. Mjikoláše chodíl do domácnosti přívětivyj Mjikoláš, voblečenyj bíle za biskupa v plátěným nebo papírovým vornátu s dlúhyjma bílyjma fousama ze lnu, s berlú i pozlátkem polepenú, ha mjitru, s handělem, keryj zvonečkem zvoníl a nosíl dárky, za čmertem s metlu ha řetězem, čmert míl na ruby vobrácenyj kožich se srstí, na hlavje černú čepjičku, na ní dva růžky. Vobličej ha ruce míl počerněný sázema; z houby mu vjisíl dlúhyj červenyj papíruvyj nebo flaneluvyj jazyk. Bručíl, chrastíl řetězem ha metlú, švíkál zlý děti. Nehdy s nima teký bula eště koza (maškara). Děti se modlily, vodpovídaly na votázky z náboženctví ha vodříkavaly modlidbičky.

Pokračovat ve čtení „Mikulášské pečivo – páni a čerti“

Hit Vůně chleba 2019 – Tvarohové kousky extra jemné

Když jsem je před pár měsíci dávala tento recepis dohromady podle svých představ o ingrediencích a jejich poměru, netušila jsem, že budou kousky až tak moc dobré. A už vůbec ne, že z poměrně jednoduchého receptu se stane tak veliký hit. A nebere to konce…
Samozřejmě mám radost, protože těsto je jemné, nadýchané a dobře se s ním pracuje. Jen jsem doplnila pár postřehů a pro ty, co mají rádi mák, přidala i náplň makovou.

Pokračovat ve čtení „Hit Vůně chleba 2019 – Tvarohové kousky extra jemné“

Svatomartinské podkovy

Přijel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr…Co je to?
Sníh!
Hádanka, kterou znají snad všichni. A právě první sníh bývá spojovaný se svátkem svatého Martina – 11.11. Ta bílá jiskrná a křupavá pokrývka v tento den neležela pokaždé na polích a všech kopcích, ale jako děti jsme na ni velmi netrpělivě čekávaly a vytahovaly ze stodol zaprášené sáňky nebo „ródličky“. To byla prkénka připevněná na starých bruslích, pokrytá kožešinou z králíka.

A kdo to byl ten svatý Martin, na jehož počest pečeme martinské podkovy, rohlíky, husy nebo se místy pořádá i posvícení?

Pokračovat ve čtení „Svatomartinské podkovy“

Dušičky

Od věku není léku a od smrti koření…

Jako při jiných důležitých meznících lidského života, tak i u příležitosti úmrtí a nebo o svátcích zemřelých, se peklo pečivo. Jednak jako odměna za účast na pohřbu a tím projevenou úctu k zemřelému, rovněž i na posilněnou hostům – někteří přišli i pěšky z velké dálky.

Na Dušičky mělo tvary velmi speciální…

Pokračovat ve čtení „Dušičky“

Poctivé lahodné domácí džemy

Miluju léto z mnoha důvodů a jeden z nich je ten, že postupně začínají dozrávat různé druhy ovoce. Ráda je jím, a snad ještě raději z něho připravuji džemy a jiné dobroty na zimu. Jsou skvělé nejen na namazání pečiva nebo chleba, ale přímo do vnitřku různých koláčů a koláčků. Ani lívance či palačinky bez nich by neměly pro mě tu jedinečnou chuť. Každému i nejobyčejnějšímu těstu dodají korunu.

Je to i má velká vášeň a jak někde něco vidím zrát na stromě, oči se rozšíří a moje nohy jako nohy tanečnice začnou směřovat tam, kde zraje ona omamná hudba… Ovoce na mě ze všech koutů mrká a volá: „Utrhni si mě!“
Naštěstí mu dokážu odolat, pokud neroste na mé zahradě nebo mi ho někdo nenabídne…

Pokračovat ve čtení „Poctivé lahodné domácí džemy“

Petits Pains au Lait

Tyto mléčné sladké buchtičky, bochánky, houstičky, housky nebo rolky mají nejen různé názvy kvůli zvolenému překladu, ale nic to nemění na věci, že původem jsou z Francie. Receptů je také nepřeberné množství. Myslím, že ve francouzském pečivu nesmí chybět máslo. Vybrala jsem ty „máslovější“…

Nechápu, že Francouzky jsou tak štíhlé…

Pokračovat ve čtení „Petits Pains au Lait“

Základní mazanec s tuhým kváskem lievito madre

Pořád se musí člověk učit…

U kváskového sladkého pečiva vadí mojí rodině jakýsi kyselý „ocásek“ v chuti. Mně tedy ne. Ale pro koho hlavně pečeme, že? Tuto touhu jsem odložila na neurčito – že někdy zase začnu „nějak jinak“. Furt jsem přemýšlela, jak ten ocásek useknout. A dostavil se nápad zkusit založit tuhý pšeničný kvásek lievito madre, který nikdy tak kyselý není jako klasický tekutý – tedy dle dostupných informací.

Pokračovat ve čtení „Základní mazanec s tuhým kváskem lievito madre“