Kalhota, klíč a jiné makové točenky

Aby si člověk někdy vzpomenul, musí vzít do ruky nikoliv poznámky, ale knihu…

Třeba tu z roku 1932 – Technologii pekařství nebo Pekařství z roku 1955.
V jiných zase narazíte na odlišné zasuté vzpomínky. Jen nikdy nevíte na jaké – pokud otevíráte knihu poprvé. Najednou jste někde jinde. A třeba i hodně daleko.

Není knihy, kde by nebylo alespoň něco malého z mého života. Tedy až na ty vraždy!

Pokračovat ve čtení „Kalhota, klíč a jiné makové točenky“

Chléb pro staré přátele

„Co děláš?“ volal syn.
„Peču chleba. Nový. A už mám i název.“
„Řekni – jaký?“
„Chléb pro staré přátele.“
„Jako pro lidi, které dlouho znáš a máš je ráda? To je hezký. Ten bude dobrej!“
„Hlavně je i hoodně měkký.“
„Aha. To jako myslíš, že ocení?“
„Staří přátelé určitě. Tvým starým přátelům může být ponejvíc kolem třiceti, mým šedesát a více. Mají i staré zuby různých kvalit…“
„Ale ty máš přece víc mladejch přátel než starejch…“
„To ano, ale ti mladí většinou sežerou všechno bez úhony…“

Pokračovat ve čtení „Chléb pro staré přátele“