O kvásku a jiných radostech
Tyto “kousky” jsem před pár lety poprvé jedla u svých arménských pacientů. Dozvěděla jsem se, že to je jejich tradiční moučník vyskytující se v mnoha podobách těst (kynutých, plundrovaných, nekynutých), tvarů, ale téměř vždy s náplní připomínající naši drobenku.
Pokračovat ve čtení „Gata – tradiční arménský moučník“
Čatní se musíte naučit mít rádi. V našich končinách smíchané ovoce a zelenina do sladkokyselé chutě, navrch vše okořeněné orientálním kořením, nebývalo až tak obvyklé. Byly doby, kdy se ho ani u nás doma nikdo netknul… Jen já.
Ano, ano – časy se mění. Všude.
Pokračovat ve čtení „Broskvové čatní provoněné tymiánem a skořicí“
Miluju léto z mnoha důvodů a jeden z nich je ten, že postupně začínají dozrávat různé druhy ovoce. Ráda je jím, a snad ještě raději z něho připravuji džemy a jiné dobroty na zimu. Jsou skvělé nejen na namazání pečiva nebo chleba, ale přímo do vnitřku různých koláčů a koláčků. Ani lívance či palačinky bez nich by neměly pro mě tu jedinečnou chuť. Každému i nejobyčejnějšímu těstu dodají korunu.
Je to i má velká vášeň a jak někde něco vidím zrát na stromě, oči se rozšíří a moje nohy jako nohy tanečnice začnou směřovat tam, kde zraje ona omamná hudba… Ovoce na mě ze všech koutů mrká a volá: „Utrhni si mě!“
Naštěstí mu dokážu odolat, pokud neroste na mé zahradě nebo mi ho někdo nenabídne…
Tyto mléčné sladké buchtičky, bochánky, houstičky, housky nebo rolky mají nejen různé názvy kvůli zvolenému překladu, ale nic to nemění na věci, že původem jsou z Francie. Receptů je také nepřeberné množství. Myslím, že ve francouzském pečivu nesmí chybět máslo. Vybrala jsem ty „máslovější“…
Nechápu, že Francouzky jsou tak štíhlé…
Pokračovat ve čtení „Petits Pains au Lait“
Říkám jim letní chleby. I tento je jedna jejich variace, kdy na kvašení ovoce a následné užití fermentované vody je dostatek materiálu. Tento je ze cca 60% celozrnný. Neočekávejte až tak velká oka s grahamovou moukou plnou otrub; jinak u fermentované vody (FV) zcela běžných.
Pokračovat ve čtení „Červencový chléb s chia semínky“
Buchte, buchetke, buchtičke…
Zasutá a v paměti znovuobjevená vzpomínka na dětství.
U nás doma (a nejen u nás doma) byl sladký repertoár oproti dnešním domácnostem – i té mé – velmi jednoduchý. Nejčastěji se pekly kynuté moučníky.
Pokračovat ve čtení „Buchetke z Boskovštejna“
Miluju klasický chleba, ale občas velmi ráda provedu záměnu za nějakou zajímavou chuť. Obzvláště na snídani – moje rána bývají sladká…
Tento chleba jsem poprvé ochutnala 9. 2. 2019. na křtu naší knihy Upečeno s láskou. Chleba tehdy přivezla výborná pekařka Jitka Abrahamová. Byl famózní. Měla lehce pozměněný, ale plný čokolády. Originál Sourdough Noir pochází ze stránek Emilie Raffa, skvělé pekařky a kuchařky, která už vůbec kakaem ani čokoládou nešetří…
U ní je recepis se 100% kváskem.
Na tento velmi jednoduchý letní moučník s krupicovým krémem mě „navedl“ pekař a kamarád Milan Chlubna. Recepisy prozkoumám a pokud mám pocit, že je potřeba změnit něco, co mi nevyhovuje, udělám to. Nicméně Milanovi za nápad děkuju.
Toto je prosím mnou dosti pozměněná verze moc dobrého letního mlsání. Připomíná cheesecake.
Pokračovat ve čtení „Krupicový letní dort s ovocem“
Zemlbába alias žemlovka mě provází od dětství. Moje teta Klára, bývalá zámecká kuchařka, namáčela rohlíky do smetany a přidala mnohem více žloutků i cukru. Vždycky rozinky a pokud měla, i vanilku. Nevím, jestli na zámku jedli žemlovku – spíš si myslím, že asi ne. Prostě u sebe doma si vylepšila tuhle levnou krmi na jídlo zámecké. Rohlíky namočené ve sladké smetaně jsou po upečení opravdu moc dobré, ale já používám jen mléko. Ono je stále těžší v dnešním světě vyhnat kalorie z těla zase ven…
Pokračovat ve čtení „Zámecká zemlbába od tety Kláry“
Nové věci u mě vznikají většinou náhodně a dost často za okolností, kdy něco ze surovin dojde či nového přibyde. Tentokrát došlo.
Pokračovat ve čtení „Pondělní jogurtový chléb se semínky“