O kvásku a jiných radostech
V knize Upečeno s láskou mám recept na chléb, ve kterém jsou ořechy i mrkev. Je i na blogu – zde. Moc dobrý.
Napadlo mě, že tyto dvě suroviny by byly skvělé i v nějakém slaném pečivu. A tady jsou prosím moc dobré bulky…
Jablíčka II – slaná varianta.
Jak jsem u receptu se sladkými jablíčky psala, lze naplnit i slanou náplní.
Pokračovat ve čtení „Jablíčka II – se slanou náplní“
Podzim nám skýtá mnohé radosti…
Třeba vítr na strništích a návrat do dětství – pouštění draků s vnoučaty. Později brouzdání ve spadaném listí. A těch barev!
Když se vrátíte prokřehlí domů, uvaříte si na zahřátí třeba čaj. K tomu kouřícímu hrnečku se tak moc hodí nějaký dobrý koláč.
Třeba tento, skrz naskrz makový.
Hosečke mé maminky…Vzpomínka dávná a sladká.
Pokračovat ve čtení „Hosečke mé maminky“
Mám ráda semínka. Ve všem.
V pečivu obzvláště. Ale žádné, které by jich bylo plné, v receptech nemám… A peču ho! Jen jsem nikdy nic nesepsala. Musela jsem to tedy napravit.
Vítězslav Nezval:
Podzime, podzime,
už zas nosíš deště,
pěkně tě prosíme,
počkej týden ještě…
Déšť mi nevadí. Mám ráda všechna roční období. Na podzim nastává po létě jisté zklidnění; je i krásně teple zabarvený. Přináší mi moje oblíbené zemité barvy a vůně. Dozrává další ovoce, které miluji. Jablka. A taky jsem se v září narodila…
Pokračovat ve čtení „Jablíčka se zkaramelizovanou náplní“
S kávou a s koláčky se mi roztrhl pytel…
Jednou v krému, jindy v polevě, ale ještě ne v kynutém těstě… Co s tím? Už ano!
Pokračovat ve čtení „Kávové koláčky II“
Kávová příchuť je něco, co máme všeobecně všichni rádi. Někteří velmi rádi. Třeba já…
Pokračovat ve čtení „Kávové koláčky“
Máslové bulky jsou již na blogu ve dvou variantách – kvasové (s lievito madre) Stříhané putrové bulečky a drožďové Panské žemličky od tety Anny . Oboje jsou výborné.
A do třetice na vaše přání – se slánkem, recept níže. Co to je slánek zde.
Pokračovat ve čtení „Máslovky“
Povidla byla základem každého špajzu a typickým venkovským způsobem zpracování ovoce. Nesměla v žádné domácnosti chybět.
Některé prameny uvádí, že byla známá v našich zemích již od panování Karla IV a pochází z balkánských zemí, s největší pravděpodobností dnešního Srbska.
