Buchty podle Anuše Kejřové

Anuše Kejřová se narodila roku 1874 jako Anna Nápravníková v Kralupech nad Vltavou. Byla velmi činorodá a podnikavá, a proto se kromě psaní kuchařek věnovala i dalším činnostem. Na přelomu minulého století se stala majitelkou koncesované školy kuchařské, kterou v roce 1910 založila a kde také sama vyučovala. Kromě toho učila vaření i na dívčí měšťanské škole a dívčím lyceu v Hradci Králové. Dále také pořádala “kočovné” kuchařské a hospodářské kurzy určené mladým dívkám, které měly zájem se kromě vaření naučit i správnému hospodaření v domácnosti. V roce 1905 napsala a poprvé vydala knihu s názvem “Úsporná kuchařka – Zlatá kniha malé domácnosti”, v níž zužitkovala své bohaté zkušenosti.
Zdroj životopisu: Nakladatelství Motto

Pokračovat ve čtení „Buchty podle Anuše Kejřové“

Makový tuplák s tvarohem a švestkami

Podzim nám skýtá mnohé radosti…

Třeba vítr na strništích a návrat do dětství – pouštění draků s vnoučaty. Později brouzdání ve spadaném listí. A těch barev!

Když se vrátíte prokřehlí domů, uvaříte si na zahřátí třeba čaj. K tomu kouřícímu hrnečku se tak moc hodí nějaký dobrý koláč.
Třeba tento, skrz naskrz makový.

Pokračovat ve čtení „Makový tuplák s tvarohem a švestkami“

Výtečné rohlíky ze slánku

Pečivo ze slánku je stejně jednoduché jako s jiným kváskem z droždí. Ba naopak – ještě jednodušší. Slánek nepřekvasí ani za hodinu, dvě, tři. Ani za tři dny. A pokud máte pár „slánkových“ skleniček připravených v lednici, můžete péct kdy si vzpomenete. Netřeba se bát. Co to slánek zde.

Malé množství droždí je výhodou pro ty, co mají s trávením čerstvých kynutých výrobků potíže. Mám zprávy, že někteří si konečně po letech s chutí a bez následků pochutnali na úplně čerstvě upečeném teplém rohlíku…

Pokračovat ve čtení „Výtečné rohlíky ze slánku“

České buchty

České buchty nebo jen buchty je snad nejznámější a nejpečenější kynutý moučník u nás. Rozhodně je typický pro venkov. Býval to často páteční bezmasý oběd s polévkou v mnoha domácnostech. Velké buchty „cihly“ (calty) se nosily jako svačina třeba na pole. Menší kousky byly určeny spíše ke kávě v městské domácnosti.
Oblíbené jsou stále i jako malinké neplněné, polité vanilkovým krémem či vinnou pěnou, zvanou šodó – dukátové buchtičky.

Existuje velké množství jejich variant i co do složení těsta. To se liší hlavně v množství přidaného tuku a vajec. A u tuku je to i zvolený druh.

Pokračovat ve čtení „České buchty“

Výborný univerzální recept na housky, rohlíky, bulky a kaiserky

Tento univerzální recept na pečivo peču dlouhé roky. Ne tak dlouho jako to maminčino koláčové, protože dříve se doma rohlíky či housky moc nepekly – kupované pečivo bylo dobré a více se jedl v našich končinách chleba. Nepamatuju jako dítě, že by běžné pečivo i někdo jiný v okolí pekl. To přišlo mnohem později, až s jeho stále horší kvalitou.

Pokračovat ve čtení „Výborný univerzální recept na housky, rohlíky, bulky a kaiserky“

Fandiny moravské koláče – „tuplovany“

Recept mé moravské maminky – vždycky to pro mě byly nejlepší koláče na celém světě. Jmenovala se Františka a všichni ji oslovovali Fanda.

Maminka do koláčů nic nevážila. Pekla je často a velikosti hromádek surovin do mísy měla léty dokonale nacvičené v oku. Ale vánoční cukroví či jiné dobroty vážila poctivě.
Postup jsem nezměnila, je autentický.

Pokračovat ve čtení „Fandiny moravské koláče – „tuplovany““