Panské žemličky od tety Anny

Žemličky, Anna a já…

Moje teta Anna, babiččina sestra, byla žena veskrze moderní a já ji obdivovala. Žádná Anča, Anina, Hanča, byla to Anna. Dáma všemi vážená a respektovaná.

Jako jediná žena v rodině si nanášela pleťovou masku z droždí nebo žloutků (já pak taky…), trhala si obočí a pečlivě si každý večer natírala pleť mandlovým mastným krém. To ale těžce nesla babička, protože Anna pobývala ve svátečním pokoji.
A tam jako jediná mohla spát v měkoučkých peřinách naplněných prachovým peřím z našich husí. V peřinách určených v daleké budoucnosti do mé výbavy.
Po jejím odjezdu nesly bílé polštáře nažloutlé “mapy“ malé i velké, avšak jemně a krásně vonících po mandlích…

I jako jediná z žen v mé rodině pekla „žemličke“.

Pokračovat ve čtení „Panské žemličky od tety Anny“

Petits Pains au Lait

Tyto mléčné sladké buchtičky, bochánky, houstičky, housky nebo rolky mají nejen různé názvy kvůli zvolenému překladu, ale nic to nemění na věci, že původem jsou z Francie. Receptů je také nepřeberné množství. Myslím, že ve francouzském pečivu nesmí chybět máslo. Vybrala jsem ty „máslovější“…

Nechápu, že Francouzky jsou tak štíhlé…

Pokračovat ve čtení „Petits Pains au Lait“

Nadýchané burgerové bulky

Pečivo téměř vůbec nejím, ale když mě někdo z rodiny požádá, upeču. Skoro cokoliv. I ochutnám…

A bylo vysloveno další přání – burgerové bulky. „Ty s nasládlou chuti – jako jsou ty pravé, mami, babi…“

Myslím, že toto je recept, který splňuje všechno. Jsou měkoučké, nadýchané, ve všech směrech „akorát“. Výborné i jako sladké – potřené džemem nebo medem.

Pokračovat ve čtení „Nadýchané burgerové bulky“