Výborný toustový chléb s vločkovou záparou

Kdyby mi před pár dny neposlal jistý skvělý pekař (a můj neustálý pokušitel Aleš Hainz) fotku jeho čerstvě upečeného toustového chleba se slánkem, asi bych se zase tak brzy do dalšího nepustila. Já mu totiž nenápadně slánek vnucovala… Vypadalo to na dlouhou trať, ale ani mi to zas tak dlouho netrvalo…

Pokračovat ve čtení „Výborný toustový chléb s vločkovou záparou“

Chléb pro staré přátele

„Co děláš?“ volal syn.
„Peču chleba. Nový. A už mám i název.“
„Řekni – jaký?“
„Chléb pro staré přátele.“
„Jako pro lidi, které dlouho znáš a máš je ráda? To je hezký. Ten bude dobrej!“
„Hlavně je i hoodně měkký.“
„Aha. To jako myslíš, že ocení?“
„Staří přátelé určitě. Tvým starým přátelům může být ponejvíc kolem třiceti, mým šedesát a více. Mají i staré zuby různých kvalit…“
„Ale ty máš přece víc mladejch přátel než starejch…“
„To ano, ale ti mladí většinou sežerou všechno bez úhony…“

Pokračovat ve čtení „Chléb pro staré přátele“

Očelický chléb

Toto je jeden z receptů, který moc ráda peču. Je už nějakou dobu na světě. Nyní jsem ho sepsala i sem. Vznikl vláčný a velmi dobrý chléb plný semínek.

Receptů na chleba se záparou nebo kaší je velké množství, zde jsem použila obojí naráz smíchané jako „kašozáparu“ – neznám žádný český vhodný výraz. V každém případě to je preferment.

Pokračovat ve čtení „Očelický chléb“

Pojančené chleby

Mám ráda, když už rovnou z názvu vyplývá, o co jde, žádné mystifikace. Vzdala jsem se toho od té doby, co peču chleba.

Mám ráda, když už rovnou z názvu vyplývá, o co jde, žádné mystifikace. Vzdala jsem se toho od té doby, co peču chleba. Jakmile máte v domě samé muže (manžela a syny), navrch vnoučata, nastane konec oficiálních názvů vašich výrobků.

Pokračovat ve čtení „Pojančené chleby“

Horečka sobotní noci

Chléb se záparou s ovesných vloček, alias Horečka sobotní noci

Poprvé jsem pekla tento chleba loni v létě a vím, že to tehdy bylo soužení – dělala jsem vícero chlebů, u jiného těsta 90 % hydrataci, ale fakt mi to celkově nešlo – těsto lepilo, trhalo se, nebyla to radost. Navíc bylo hrozné vedro, potila jsem se a pekla v noci. Proto ten název.

Letos se recept „vynořil“ znovu na pecnu – asi někdo zadal moje jméno a něco hledal… Pustila jsem se do něho znovu a trochu jinak.

Pokračovat ve čtení „Horečka sobotní noci“