Cibulový chléb pro pana Berku

Ač se může zdát, že chleba jsem pekla pro nějakého pana Berku, není to až tak úplně pravda. Má ho rád můj muž. Krajíce mizí rychlostí blesku, já protáčím trochu vyčítavě oči směrem k manželovi.

„Byl tady asi nějaký pan Berka. Je na cibuli…,“ pravil potutelně muž.

Ve skutečnosti mám velkou radost, že panu Berkovi tak moc chutná.

Pokračovat ve čtení „Cibulový chléb pro pana Berku“

Bílý vánkový chléb

Pořád je něco, co člověk nepekl a stále se vrací myšlenka, že by „to“ něco mohl vyzkoušet…

A je na světě – čistě bílý chléb, do remosky… Jak jinak, že?

Nic mimořádného – chtěla jsem něco jako chleba toustový. Jen bez tuku, bez vajec, ne s droždím, ne do formy, ale tvar klasického jednoduchého chleba z ošatky.

Mimořádné je jen to, že je mimořádně hebký, vláčný – jako prachové peří. Nožem ho nenakrájíte ani po vychladnutí, musíte mít nutně kráječ. Nebo trhat…

Pokračovat ve čtení „Bílý vánkový chléb“

Koláč pro ty, co nemají nikdy čas

Tento jednoduchý koláč v různých variantách je snad nejpečenější ze všech – myslím jeho hrníčkový poměr surovin a postup „nasyp, nalej a zamíchej“.

Je tuze vhodný jak na plech, tak i do remosky – a tak ho sem přidávám. Někde jsem četla název „pro líné hospodyně“, ale spíš bych ho nazvala pro zaměstnané… A ženy i muže s fantazií.

Pokračovat ve čtení „Koláč pro ty, co nemají nikdy čas“

Pečení kváskového chleba v remosce

Pekla jsem chleba jako všichni – v troubě. Čirá náhoda (rozbitá nová trouba) mě nasměrovala k remosce. Koupit chleba si už nedovedu představit – dokud mi budou smysly a ruce alespoň trochu sloužit, budu ho péci. V čemkoliv a kdekoliv.

Těsto čekalo v ošatce v lednici a mě napadla spásná myšlenka – stařičká, skoro padesátiletá remoska po mamince ve sklepě…

Pokračovat ve čtení „Pečení kváskového chleba v remosce“

Chléb se syrovými bramborami

Přidávám jeden zajímavý recepis na bramborový chleba – ze syrových, hrubě strouhaných brambor. Vhodný do malé remosky. Nebo do nádoby a upéci v troubě.

Pokusy neověřené peču v malé remosce, co kdyby, že…

Jsem člověk velmi praktický a ač neskonale ráda peču chleba, tak rovněž velmi prakticky – chleba s bramborami máme rádi, ale kdykoliv peču, skoro nikdy zrovna žádné zbylé nejsou. A vařit 2 brambory do chleba? – já ne. Ne, nejsem líná – to je ta praktičnost…

Pokračovat ve čtení „Chléb se syrovými bramborami“

Horečka sobotní noci

Chléb se záparou s ovesných vloček, alias Horečka sobotní noci

Poprvé jsem pekla tento chleba loni v létě a vím, že to tehdy bylo soužení – dělala jsem vícero chlebů, u jiného těsta 90 % hydrataci, ale fakt mi to celkově nešlo – těsto lepilo, trhalo se, nebyla to radost. Navíc bylo hrozné vedro, potila jsem se a pekla v noci. Proto ten název.

Letos se recept „vynořil“ znovu na pecnu – asi někdo zadal moje jméno a něco hledal… Pustila jsem se do něho znovu a trochu jinak.

Pokračovat ve čtení „Horečka sobotní noci“

Chléb se sýrem – pan Kropáček

Pan Kropáček je chleba se sýrem a bylinkami. Názvy ani moc nevymýšlím já – většinou vnučka Adélka. A to musím respektovat – dětská fantazie je úžasná a bezelstná.

Vybrala jsem výraznější sýr čedar (s eidamem si ho nedokážu představit…) a jako bylinku jsem měla vymyšlený čerstvý rozmarýn. Nebo tymián. Z toho sešlo – ani jeden k nám nedorazil a nahradila ho petrželka ze zahrady.

Pokračovat ve čtení „Chléb se sýrem – pan Kropáček“