O kvásku a jiných radostech
Tento recepis jsem našla po letech založený v jednom sešitě. Kdysi jsem ho pekla hojně. Je u něho jiný název – bochánek. A to mě mátlo, když jsem hledala v uložených receptech mazance. Ale bochánek se mazanci dříve také říkalo.
Pokračovat ve čtení „Bochánek (mazanec) podle tety Kláry“
Zatímco Češi si od 15. století pochutnávají koncem prosince na tradiční pletené vánočce, Němci dávají přednost její starší sestře – štole. Nejproslulejší je drážďanská.
Pokračovat ve čtení „Malé máslové štoly“
Máslový koláč je moc dobrý zákusek. Moc dobrý je slabé slovo. Famózní! Nevydržíte si neukrojit ještě teplý. Na to vsadím krk.
Lehce zkaramelizovaný cukr s mandlemi, celý koláč prostoupený máslem… Něco neuvěřitelně jednoduchého a neuvěřitelně dobrého! Absolutně žádná dieta. Naopak. A velmi sladký.
Recepis na koláč na plech pochází z rakouské strany mojí rodiny – Dolezal a Gotthard. Proto na památku ten název.
Existuje nespočet variant, asi jako na všechno, co nemá registrovanou echt značku.
Když jsem je před pár měsíci dávala tento recepis dohromady podle svých představ o ingrediencích a jejich poměru, netušila jsem, že budou kousky až tak moc dobré. A už vůbec ne, že z poměrně jednoduchého receptu se stane tak veliký hit. A nebere to konce…
Samozřejmě mám radost, protože těsto je jemné, nadýchané a dobře se s ním pracuje. Jen jsem doplnila pár postřehů a pro ty, co mají rádi mák, přidala i náplň makovou.
Téměř všechna velikonoční jídla obsahovala vejce a používalo se jich hodně. Jsou základem i mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem. Nebýval však vždycky sladký, původně se dělal ze sýra a z vajec, někdy z tvarohu, později se plnil uzeným masem či slaninou. Teprve od konce 18. století se pekly mazance ze sladkého těsta s rozinkami.
Pořád se musí člověk učit…
U kváskového sladkého pečiva vadí mojí rodině jakýsi kyselý „ocásek“ v chuti. Mně tedy ne. Ale pro koho hlavně pečeme, že? Tuto touhu jsem odložila na neurčito – že někdy zase začnu „nějak jinak“. Furt jsem přemýšlela, jak ten ocásek useknout. A dostavil se nápad zkusit založit tuhý pšeničný kvásek lievito madre, který nikdy tak kyselý není jako klasický tekutý – tedy dle dostupných informací.
Vánočky jsem už pekla všelijaké – skoro každý rok jiný recepis. Maminčin si bohužel nepamatuju. Jen jsem si vzpomněla, že říkávala, jak kdysi bohaté selky zadělávaly kynutá těsta poctivou domácí hustou smetanou…
Tak tady máte tu moji.
Paštika namazaná na domácí chleba je jako nebe v hubě…
