Litý ovocný koláč – chlejst

Koláč, který se podaří naprosto všem…
Chlejst na plech – název jsem zaslechla od ženy jednoho kamaráda pekaře.

Litý koláč je vlastně taková kynutá bublanina, doma jsme jí říkali táč – nejvíce pečený koláč mého dětství. Je tak jednoduchý, že se ho vůbec nemusíte bát! Nemůžete pokazit hustotu těsta, je řídké, nic nevyvalujete, jen mísu podržíte nad nádobou, ve které chcete péct, nakloníte, vylejete…
A je to!
Nejčastěji se poklade ještě ovocem. Ale pekli jsme doma koláč jen tak, upečený se pocukroval anebo na talířku polil šťávou.

Pokračovat ve čtení „Litý ovocný koláč – chlejst“

Baguette viennoise – vídeňské bagety

Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.

Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.

Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“

Očelický chléb

Toto je jeden z receptů, který moc ráda peču. Je už nějakou dobu na světě. Nyní jsem ho sepsala i sem. Vznikl vláčný a velmi dobrý chléb plný semínek.

Receptů na chleba se záparou nebo kaší je velké množství, zde jsem použila obojí naráz smíchané jako „kašozáparu“ – neznám žádný český vhodný výraz. V každém případě to je preferment.

Pokračovat ve čtení „Očelický chléb“

Pomalý chleba z fermentované ovocné vody

Tyto chleby jsem pekla poprvé před rokem, kdy nastal jejich velký boom, způsobený Piotrem Lesnianskim.

Přiznám, že jsem neodolala a zkusila rovněž. Chleby mají vynikající vlastnost – jsou z nich vzducholodě. Tedy u nás stoprocentně. Máte-li touhu odletět, upečte.

Každé léto se ke zrajícímu ovoci a touze létat vracím…

Pokračovat ve čtení „Pomalý chleba z fermentované ovocné vody“