O kvásku a jiných radostech
Tyhle večky jsem obohatila (kromě hladké mouky T560) o pizza mouku a celozrnnou pšeničnou, tekutinu použila vodu. Jsou nejlepší čerstvé jako každé pečivo, ale dají se i druhý den konzumovat velmi dobře.
Pokračovat ve čtení „Vícezrnné večky“
Poprvé jsem je pekla před 2 lety ze slánku a proč Cecilky, co to je slánek, najdete zde .
Moc ráda přidávám do některých druhů pečiva práškový neaktivní slad nebo melasu. Tmavší druhy (rozuměj v receptuře převážné použití pšeničné mouky typu T1000 a více) získají nejen krásnou barvu, ale další velmi zajímavou chuť. Tato zmíněná mouka má i hrubší strukturu, váže tedy i více vody a je taženější.
Pokračovat ve čtení „Tmavé špičky“
Tyto olivové štangličky jsou chuťově skvělé. Biga odvede dobou práci. Receptem bez bigy mě inspiroval Paul Hollywood z britského televizního pořadu The Great British Bake Off.
Pokračovat ve čtení „Olivové štangle“
Koláč, který se podaří naprosto všem…
Chlejst na plech – název jsem zaslechla od ženy jednoho kamaráda pekaře.
Litý koláč je vlastně taková kynutá bublanina, doma jsme jí říkali táč – nejvíce pečený koláč mého dětství. Je tak jednoduchý, že se ho vůbec nemusíte bát! Nemůžete pokazit hustotu těsta, je řídké, nic nevyvalujete, jen mísu podržíte nad nádobou, ve které chcete péct, nakloníte, vylejete…
A je to!
Nejčastěji se poklade ještě ovocem. Ale pekli jsme doma koláč jen tak, upečený se pocukroval anebo na talířku polil šťávou.
Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.
Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.
Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“
Tuhý kvásek (chcete-li lievito madre) se dá vyrobit poměrně rychle i z fermentované vody. Nemusíte čekat 14 dnů, pouze cca 5 dnů na vykvašení ovoce. Fermentovaná voda je preferment, práci tedy velmi urychlí. Návod na FV (= fermentovanou vodu) zde. Nebojte se, je to jednoduché, jedna z možností.
Pokračovat ve čtení „Lievito madre II – z fermentované vody“
Toto je jeden z receptů, který moc ráda peču. Je už nějakou dobu na světě. Nyní jsem ho sepsala i sem. Vznikl vláčný a velmi dobrý chléb plný semínek.
Receptů na chleba se záparou nebo kaší je velké množství, zde jsem použila obojí naráz smíchané jako „kašozáparu“ – neznám žádný český vhodný výraz. V každém případě to je preferment.
Tyto chleby jsem pekla poprvé před rokem, kdy nastal jejich velký boom, způsobený Piotrem Lesnianskim.
Přiznám, že jsem neodolala a zkusila rovněž. Chleby mají vynikající vlastnost – jsou z nich vzducholodě. Tedy u nás stoprocentně. Máte-li touhu odletět, upečte.
Každé léto se ke zrajícímu ovoci a touze létat vracím…
Pokračovat ve čtení „Pomalý chleba z fermentované ovocné vody“
Stávalo se mi v počátcích pečení, že nové výrazy naskakovaly rychlým tempem a měla jsem naprostý zmatek a chaos. Občas má stejný proces totiž více výrazů. Dovolila jsem si vložit pár základních pojmů z pekařiny na osvětlení tématu…
