O kvásku a jiných radostech
Tento výborný, jednoduchý a vláčný koláč vřele doporučuji. Vnučka ho miluje, prý jí připomíná Brumíky. Nemohu potvrdit ani vyvrátit, nikdy jsem je neochutnala. Se zárukou potvrzuji jen to, že je fakt skvělý.
Pokračovat ve čtení „Propadlý měkoučký kefírový koláč“
Kdo by neznal rybičkovou pomazánku, že? A jakou třeba?
Pokračovat ve čtení „Rychlá rybičková pomazánka“
Teta Gusta byla manželova prateta. Pekla celé jeho rodině skvělé dorty. Ty jsem neochutnala, ale její tvarožník ano. A pekla ho velmi zajímavě – buď s trochou ovoce a drobenkou nebo politý čokoládou.
Pokračovat ve čtení „Tvarožník tety Gusty“
Tento poměrně jednoduchý koláč mám uložený pod názvem Koláčový moučník. Asi proto, že jako náplň je použitý tvaroh a povidla. Je to jistá nekynutá obdoba velkých koláčů na plech.
Pokračovat ve čtení „Koláčový moučník“
Pochází z Ruska (Ukrajiny), zdroje se rozcházejí. Bylo to venkovské rolnické pečivo.
Vatruški jsou ve skutečnosti střední nebo větší kynuté koláče, plněné vždy jen svrchu poměrně velkým množstvím tvarohu nebo čerstvého sýra. Na tvaroh lze přidat rozinky, drobenku. Nebo i drobné čerstvé ovoce.
Koláče mé maminky podruhé, nejlepší na světě… Změna – kynuté slánkem.
Je to zajímavá možnost, jak upéci něco tradičního, rodinný recept z dob minulých, novým netradičním způsobem. Myslím, že by si moc pochutnala!
Jablíčka II – slaná varianta.
Jak jsem u receptu se sladkými jablíčky psala, lze naplnit i slanou náplní.
Pokračovat ve čtení „Jablíčka II – se slanou náplní“
Podzim nám skýtá mnohé radosti…
Třeba vítr na strništích a návrat do dětství – pouštění draků s vnoučaty. Později brouzdání ve spadaném listí. A těch barev!
Když se vrátíte prokřehlí domů, uvaříte si na zahřátí třeba čaj. K tomu kouřícímu hrnečku se tak moc hodí nějaký dobrý koláč.
Třeba tento, skrz naskrz makový.
Kirschkranz…
Česky třešňový věnec. Další dobrý koláč z Rakouska od tedy Rózi. Její původní recept na těsto nemám, použila jsem jiné kynuté, do kterého jsem přidala crème fraîche. To je zakysaná, velmi tučná smetana, méně kyselá než ta naše běžná. Pokud neseženete, dala by se v receptu nahradit 16 % zakysanou smetanou + 40 g másla. To by tak odpovídalo celkově množství tuku, které se dostane z crème fraîche do těsta – 72 g.
Pokračovat ve čtení „Kirschkranz“
České buchty nebo jen buchty je snad nejznámější a nejpečenější kynutý moučník u nás. Rozhodně je typický pro venkov. Býval to často páteční bezmasý oběd s polévkou v mnoha domácnostech. Velké buchty „cihly“ (calty) se nosily jako svačina třeba na pole. Menší kousky byly určeny spíše ke kávě v městské domácnosti.
Oblíbené jsou stále i jako malinké neplněné, polité vanilkovým krémem či vinnou pěnou, zvanou šodó – dukátové buchtičky.
Existuje velké množství jejich variant i co do složení těsta. To se liší hlavně v množství přidaného tuku a vajec. A u tuku je to i zvolený druh.
Pokračovat ve čtení „České buchty I – základní“