Perník je moučník mnoha podob včetně přidaných ingrediencí, ale nemělo by v něm nikdy chybět perníkové koření. Komu vadí kořeněná chuť, prosím nepečte – nebyl by to perník…
Pokračovat ve čtení „Vánoční perník“Vánoční perník
Banánový chlebíček bez přidaného cukru
Upéci něco chutného a zdravějšího nebo dokonce skvělou verzi něčeho známého, bývá dosti tvrdý oříšek. V tomto banánovém chlebíčku je naprosto vše, po čem mé srdce touží – je sladký, vláčný, s ořechy, rozinkami, čokoládou; a ještě velmi chutný.
Pokračovat ve čtení „Banánový chlebíček bez přidaného cukru“Celozrnný žitný chléb – ochucený
Celožitné chleby buď máte rádi hodně nebo vůbec.
Bochánek (mazanec) podle tety Kláry
Tento recepis jsem našla po letech založený v jednom sešitě. Kdysi jsem ho pekla hojně. Je u něho jiný název – bochánek. A to mě mátlo, když jsem hledala v uložených receptech mazance. Ale bochánek se mazanci dříve také říkalo.
Pokračovat ve čtení „Bochánek (mazanec) podle tety Kláry“Vánočka podle Lidky G. – varianta se slánkem
Moc jste si oblíbili (mezi jinými) můj recept na „Vánočka podle Lidky G.“ a mnoho z vás si přálo zrovna tuto se slánkem…
Pokračovat ve čtení „Vánočka podle Lidky G. – varianta se slánkem“Malé máslové štoly
Zatímco Češi si od 15. století pochutnávají koncem prosince na tradiční pletené vánočce, Němci dávají přednost její starší sestře – štole. Nejproslulejší je drážďanská.
Pokračovat ve čtení „Malé máslové štoly“Křehké Kateřinky
Na svatou Kateřinu se pořádaly poslední bály před Adventem. Poslední veselí před obdobím zklidnění a rozjímání. Velmi veselé, v režii žen.
Svatá Kateřina patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Je patronkou filozofů, studentů, pedagogů, advokátů, knihtiskařů, dívek, švadlen, krajkářek a různých jiných řemesel pracujícím s kolem nebo nožem. Ale i vězňů…
Banánové buchtičky
Ráda o věcech něco vím…
Tak tedy – jak je to s tím opičím chlebem?
Termín opičí chléb pochází ze skutečnosti, že pečivo je neseno k ústům pomocí prstů, čili i člověk může pojídat stejně jako jeho prapředek opice.
Původní název zní aranygaluska a doslovně znamená „zlatá haluška, buchtička“, která se namáčela kdysi velmi dávno pouze do zlatavého másla.
Dohledatelné – v roce 1880 byl dezert zmíněn v maďarské literatuře. Maďarští Židé si ho přinesli s sebou, když emigrovali do Ameriky. Do zdejších maďarských pekáren začali zavádět a prodávat tuto sladkou dobrotu ve větším až kolem roku 1950.
Elegantní kulaté buchty
Bylo, nebylo…
Ne, nebudu psát pohádku. Jen to může jako pohádka znít. Ne vždy je přicházející stáří nudné nebo dokonce smutné. Může být tím nejlepším, co vás kdy potkalo.
Pokračovat ve čtení „Elegantní kulaté buchty“Korutanský hrnec tety Rózi
Tento „hrnec“ plný skvělé chuti a vůně pekla moje teta Rózi z Vídně. Prý to je echt originál recept, ale tomu se jen lehce usmívám.
Rózi byla sestřenice mojí maminky a jejich maminky byly sestry, holky z rodiny Veselých, Marie a Terezie, které žila v rakouském pohraničí. I já.
