Úvod

„Vůně chleba je vůně všech vůní,
je to prastará vůně našeho pozemského žití, vůně harmonie, pokoje a domova.“
Jaroslav Seifert Lida G. foto

Jmenuji se Ludmila Gottwaldová.

Jsem maminkou tří dospělých synů, babičkou, manželkou. Pocházím z rodiny, kde se každý den poctivě vařilo a často peklo. Převážně z domácích surovin a z toho, co zrovna rostlo na našem poli či zahradě. Nedědíme jen geny, ale i určité zvyklosti, na kterých jsme „vyrostli“.

Zkušenosti a receptář toho, co jsem se naučila v rozvětvené rodině maminčiných sester, sestřenic, tetiček, pratetiček a sousedek, nabízím i zde. Jsou to recepty ze všech koutů Evropy, protože národnosti mých předků byly velmi různé.

S přírodním kváskem se u nás nepeklo (chleba se kupoval u pekaře), s tím jsem začala až já. „Kváskovou část“ života neustále obohacuji a zkouším nové receptury. Chleba je gró mé stravy od dětství a jeho vůně pro mě znamená domov.

Pekařina je nesmírně pestrá; díky informacím, které přináší cestování a moderní technologie, jsem doslova v úžasu nad nepřebernými možnostmi v tomto řemesle. Zkoušejte obohatit pečivo také o nové ingredience a chuti, dopřejte si různorodosti a zpestřete si každý den.

Ať si vyberete jakýkoliv recept, kupte si především kvalitní suroviny. Stále zůstává pravdou, že čím lepší suroviny použijete, tím lepší bude výsledek. Lepší se vždy nerovná nejdražší.

Považuji za stejně důležité nasytit dobře žaludek jako duši. Myslím, že kdyby všichni lidé na světě měli svůj každodenní voňavý bochník na stole, nikdy by žádná válka nebyla. S chlebem jsou všechny starosti menší…

Přeji mnoho úspěchů!

Vaše Lida

Blog

Střapáčky

V mé generaci se děvčatům kupovala postupně výbava, všechno bylo stejně 20 let téměř neměnné, takže trendy ve vzorech nádobí, ručníků a povlečení nebylo potřeba až tolik sledovat. To až později…. Vše bylo jednoduché, festovní, sloužilo dlouho. A já dostala ve svých 12 letech v roce 1969 i Českou kuchařku. Pár let ležela lady, protože maminka měla …

Výborné buchty podle Anuše Kejřové

Anuše Kejřová se narodila roku 1874 jako Anna Nápravníková v Kralupech nad Vltavou. Byla velmi činorodá a podnikavá, a proto se kromě psaní kuchařek věnovala i dalším činnostem. Na přelomu minulého století se stala majitelkou koncesované školy kuchařské, kterou v roce 1910 založila a kde také sama vyučovala. Kromě toho učila vaření i na dívčí …