Svatební bábovka

Bábovka je stálice (a zaručená krasavice) snad v každé kuchyni.

Tuto mám uloženou pod názvem svatební. Polévá se totiž bílou čokoládou a kdysi dávno jsem ji na nějaké svatbě jedla. Všechno bylo jinak… Nedovedu si dnes na svatbě bábovku vůbec představit. Nic to nemění na tom, že neznám lepší bábovku – i čtvrtý den (ano, čtete dobře) je stejně vláčná, jemná, nedusivá a výborná. V obou uvedených verzích.

Pokračovat ve čtení „Svatební bábovka“

Masopustní koblihy

Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.

Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.

Pokračovat ve čtení „Masopustní koblihy“

Vatruški

Pochází z Ruska (Ukrajiny), zdroje se rozcházejí. Bylo to venkovské rolnické pečivo.
Vatruški jsou ve skutečnosti střední nebo větší kynuté koláče, plněné vždy jen svrchu poměrně velkým množstvím tvarohu nebo čerstvého sýra. Na tvaroh lze přidat rozinky, drobenku. Nebo i drobné čerstvé ovoce.

Pokračovat ve čtení „Vatruški“