Perník je moučník mnoha podob včetně přidaných ingrediencí, ale nemělo by v něm nikdy chybět perníkové koření. Komu vadí kořeněná chuť, prosím nepečte – nebyl by to perník…
Pokračovat ve čtení „Vánoční perník“Vánoční perník
Vláčný medový mazanec s kefírem
Receptů na mazance jsou stovky…
Tento vydrží dlouho vláčný i díky kefíru. Slazený je pouze medem a trochou vanilkového cukru. S těstem se velmi dobře pracuje a dávka je určena na 2 mazance. Pokud chcete jen jeden, všechny suroviny rozdělte na polovinu.
Pokračovat ve čtení „Vláčný medový mazanec s kefírem“Celozrnný žitný chléb – ochucený
Celožitné chleby buď máte rádi hodně nebo vůbec.
Podmásloví zajíčci
Zajíčci číslo II…
Pátrala jsem pátrala, když jsem se tak vehementně pustila letos zrovna do zajíců…, a zjistila, že zajíček má pravděpodobně původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Avšak například v byzantské ikonografii představoval zajíc samotného Krista.
Symbol zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
Pokračovat ve čtení „Podmásloví zajíčci“Makové míče
Dobrého není nikdy dost. Upečte si třeba tyto míče.
Míče – ano míče… Nakynou z tohoto těsta krásné kulaté, podobné balónům nebo vzducholodím. Měkoučké a vláčné, jako peříčko. Vrazila jsem do nich mák, med a pomerančovou kůru. Já tyhle chutě (obzvláště na podzim) převelice miluju.
Pokračovat ve čtení „Makové míče“Luxusní mazanec
Téměř všechna velikonoční jídla obsahovala vejce a používalo se jich hodně. Jsou základem i mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem. Nebýval však vždycky sladký, původně se dělal ze sýra a z vajec, někdy z tvarohu, později se plnil uzeným masem či slaninou. Teprve od konce 18. století se pekly mazance ze sladkého těsta s rozinkami.
Jidášky s medem
Jidáše jsou sladké velikonoční pečivo z kynutého těsta slazeného medem. Podle lidových tradic by se měly upéct i rovnou sníst na Zelený čtvrtek. Věřilo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude se těšit pevnému zdraví.
Jidáše jsou sladké velikonoční pečivo z kynutého těsta slazeného medem. Podle lidových tradic by se měly upéct i rovnou sníst na Zelený čtvrtek. Věřilo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude se těšit pevnému zdraví.
Svým tvarem mají připomínat svinutý provaz, na němž se oběsil apoštol Jidáš poté, co svým polibkem zradil Ježíše a zapříčinil tak jeho zatčení a následně smrt. Zavinutý tvar jidášů spolu s medem, kterým se ještě horké po vytažení z trouby mají potírat, symbolizují plodnost a hojnost – tradiční charakteristiky jara.
Lievito madre I
Založte si lievito madre – pšeničný kvásek původem z Itálie, chudší na kyseliny, tzv. kváskovou mámu. Prý to je matka všech kvásků. Můžete vyzkoušet nová sladká kvásková těsta právě s „mámou.“ Nebo pšeničné chleby. Název matka není u kvasů jen italský, ale i v Čechách se kdysi používal místně název matka.
Medové dortíčky
Tahle delikatesa nesmí u nás chybět při žádné slavností příležitosti. Nejen na Vánoce.
Kdysi hodně dávno jsem ji ochutnala u kolegyně (jméno už si bohužel nepamatuju) a doslova mě chuť ohromila. Kdybych se nestyděla, všechno, co bylo na talíři (i jinde…), bych snědla.
Výtečné slepované perníčky
Perníčky na Vánoce u nás nesmí chybět. Ani na Velikonoce. Peču i v průběhu roku – tak moc jsou dobré. Jsou slepované marmeládou nebo povidly, akorát sladké, akorát kořeněné. Ty poměry – všechno je o poměrech…
