O kvásku a jiných radostech
Těsto akorát tučné, akorát sladké na sváteční mazance na Velikonoce.
Celé roky nějaké peču – tu přidám vejce, tu máslo, tu cukr. Nebo uberu. Velké, malé, pletené, všelijaké. Tento je slavnostní, bohatější. I velikost si můžete určit akorát pro vás.
Letos si osmiletá vnučka přivezla svůj recept. Povídali si o Velikonocích ve škole. Nakonec jsme spolu pekly ty moje, již ze zadělaného těsta. Její recept z domova také přidávám.
Pokračovat ve čtení „Jidášky pro Adélku“
Velikonoční hlavičku (nádivku) dělám celé roky pořád stejně – bez kypřidel, se sněhem.
Kdysi přinesla kolegyně ochutnat na pracoviště kynutou. Ani jsme to nepoznali a chutnala nám. Zapsala jsem si ji do sešitu a jednou vyzkoušela. Zapomněla na ni, jak to bývá… Dlouhé roky. 10-15 let?
Pokračovat ve čtení „Kynutá velikonoční hlavička“
Nejjednodušší chleba, který znám.
Pokračovat ve čtení „Nejjednodušší kváskový chléb“
Přiznávám bez mučení – čím déle peču, tím více si to zjednodušuji. Tak, aby to vedlo i k dobrým výsledkům.
Pokračovat ve čtení „Jednoduchý překládaný chléb“
Kdo by neznal palačinky… Velmi jednoduchý a rovněž velmi dobrý moučník.
Pokračovat ve čtení „Palačinky“
Na koblihy existuje receptů mnoho.
Tento je z České kuchařky od Juliány A. Fialové z roku 1969, publikovaný pod názvem Koblihy levnější tzv. „Trojky“.
Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.
Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.
Jak je to s tím sádlem ve skutečnosti?
Pokračovat ve čtení „Škvaření sádla“
Basilejské postní pečivo se nazývá v místním dialektu fastenwäije nebo také fastenwähen; s křížem uprostřed. Kříž má náboženský charakter. Na tento kříž mají švýcarští pekaři speciální kovovou raznici „yseli“.
Vypadá jako preclík, ale není to preclík. Spíš slaný vláčný máslový děravý kachlík. Křupavý, uvnitř měkký. Nedílnou součástí je posyp kmínem. Ten mu dodává typickou chuť.
Pokračovat ve čtení „Basilejské postní pečivo“