Slané buchty

Slané koláče jsou skvělým zpestřením jídelníčku.

Plněné nahradí po polévce kompletně třeba celý oběd. Nebo samotnou večeři. Dnes je na prvním místě v této kategorii pizza, ale i v našich krajích se pekly velmi dobré koláče „na plech“. Byly trochu jiné, ne tak křupavé, spíše tlustší měkké těsto. A hlavně jednodušší, skromnějších náplní, ponejvíce cibulových. Ta byla dostupná všem.
No po pravdě, ona ani pizza v Itálii není všude stejná…

Pokračovat ve čtení „Slané buchty“

Monkey bread, sladké buchtičky

Ráda o věcech něco vím…
Tak tedy – jak je to s tím opičím chlebem?

Termín opičí chléb pochází ze skutečnosti, že pečivo je neseno k ústům pomocí prstů, čili i člověk může pojídat stejně jako jeho prapředek opice.
Původní název zní aranygaluska a doslovně znamená „zlatá haluška, buchtička“, která se namáčela kdysi velmi dávno pouze do zlatavého másla.
Dohledatelné – v roce 1880 byl dezert zmíněn v maďarské literatuře. Maďarští Židé si ho přinesli s sebou, když emigrovali do Ameriky. Do zdejších maďarských pekáren začali zavádět a prodávat tuto sladkou dobrotu ve větším až kolem roku 1950.

Pokračovat ve čtení „Monkey bread, sladké buchtičky“

Butterkuchen Gotthard – máslový koláč

Máslový koláč je moc dobrý zákusek. Moc dobrý je slabé slovo. Famózní! Nevydržíte si neukrojit ještě teplý. Na to vsadím krk.
Lehce zkaramelizovaný cukr s mandlemi, celý koláč prostoupený máslem… Něco neuvěřitelně jednoduchého a neuvěřitelně dobrého! Absolutně žádná dieta. Naopak. A velmi sladký.
Recepis na koláč na plech pochází z rakouské strany mojí rodiny – Dolezal a Gotthard. Proto na památku ten název.
Existuje nespočet variant, asi jako na všechno, co nemá registrovanou echt značku.

Pokračovat ve čtení „Butterkuchen Gotthard – máslový koláč“

Rohlíky ze slánku

Pečivo ze slánku je stejně jednoduché jako s jiným kváskem z droždí. Ba naopak – ještě jednodušší. Slánek nepřekvasí ani za hodinu, dvě, tři. Ani za tři dny. A pokud máte pár „slánkových“ skleniček připravených v lednici, můžete péct kdy si vzpomenete. Netřeba se bát. Co to slánek zde.

Malé množství droždí je výhodou pro ty, co mají s trávením čerstvých kynutých výrobků potíže. Mám zprávy, že někteří si konečně po letech s chutí a bez následků pochutnali na úplně čerstvě upečeném teplém rohlíku…

Pokračovat ve čtení „Rohlíky ze slánku“

Litý ovocný koláč – chlejst

Koláč, který se podaří naprosto všem…
Chlejst na plech – název jsem zaslechla od ženy jednoho kamaráda pekaře.

Litý koláč je vlastně taková kynutá bublanina, doma jsme jí říkali táč – nejvíce pečený koláč mého dětství. Je tak jednoduchý, že se ho vůbec nemusíte bát! Nemůžete pokazit hustotu těsta, je řídké, nic nevyvalujete, jen mísu podržíte nad nádobou, ve které chcete péct, nakloníte, vylejete…
A je to!
Nejčastěji se poklade ještě ovocem. Ale pekli jsme doma koláč jen tak, upečený se pocukroval anebo na talířku polil šťávou.

Pokračovat ve čtení „Litý ovocný koláč – chlejst“

Baguette viennoise – vídeňské bagety

Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.

Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.

Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“