O kvásku a jiných radostech
Tento recepis jsem našla po letech založený v jednom sešitě. Kdysi jsem ho pekla hojně. Je u něho jiný název – bochánek. A to mě mátlo, když jsem hledala v uložených receptech mazance. Ale bochánek se mazanci dříve také říkalo.
Pokračovat ve čtení „Bochánek (mazanec) podle tety Kláry“
Těsto akorát tučné, akorát sladké na sváteční mazance na Velikonoce.
Celé roky nějaké peču – tu přidám vejce, tu máslo, tu cukr. Nebo uberu. Velké, malé, pletené, všelijaké. Tento je slavnostní, bohatější. I velikost si můžete určit akorát pro vás.
Letos si osmiletá vnučka přivezla svůj recept. Povídali si o Velikonocích ve škole. Nakonec jsme spolu pekly ty moje, již ze zadělaného těsta. Její recept z domova také přidávám.
Pokračovat ve čtení „Jidášky pro Adélku“
Na koblihy existuje receptů mnoho.
Tento je z České kuchařky od Juliány A. Fialové z roku 1969, publikovaný pod názvem Koblihy levnější tzv. „Trojky“.
Moc jste si oblíbili (mezi jinými) můj recept na „Vánočka podle Lidky G.“ a mnoho z vás si přálo zrovna tuto se slánkem…
Pokračovat ve čtení „Vánočka podle Lidky G. – varianta se slánkem“
Sluníčka sv. Lucie jsem si nechala téměř až na 23. prosince… A proč, se dočtete níže.
Pokračovat ve čtení „Sluníčka sv. Lucie“
Zatímco Češi si od 15. století pochutnávají koncem prosince na tradiční pletené vánočce, Němci dávají přednost její starší sestře – štole. Nejproslulejší je drážďanská.
Pokračovat ve čtení „Malé máslové štoly“
Tento recepis na vánočku jsem věnovala mamince…
Většinou to je naopak – recepty máme poděděné po maminkách. Ta moje pekla a vařila veškeré kynuté výrobky, na které si jen vzpomenete; týdně i několikrát. A excelentně!
Pokračovat ve čtení „Vánočka pro maminku“
Adventní věnce si pořizujeme na naše stoly různých provedení. Nebo i vyrábíme. Advent začíná kolem svátku svatého Ondřeje 30.11.
Pokračovat ve čtení „Adventní věnec“
Velkých vánoček jsem napekla nepřeberné množství.
Tučné, méně tučné, sladké málo i hodně. S rozinkami i bez. Občas je potřeba změna…
