O kvásku a jiných radostech
Mohla bych toho napsat mnoho o tom, jak jsem propadla chuti chutney…
Opravdu jsem si tu sladkokyselou, kořeněnou a mírně pálivou chuť zamilovala. Nejen k masu a sýrům, klidně namažu místo džemu na chleba. Nebudu radši ani prozrazovat, kam všude se dostalo na mém talíři jako příloha.
Pokračovat ve čtení „Hruškové chutney (čatní) – 2 různé varianty“
Kam s přemírou ovoce ze zahrady? Třeba do pečených čajů! V zimě, až budete promrzlí zachumlaní do svetrů, přijdou jako na zavolanou k chuti i zahřátí. Provoní i celý byt.
Pokračovat ve čtení „Pečený ovocný čaj“
Kdo by neznal rybičkovou pomazánku, že? A jakou třeba?
Pokračovat ve čtení „Rychlá rybičková pomazánka“
Švestky rostou všude a jsou poměrně dostupnější na našich zahrádkách než broskve, z nichž se dá udělat také velmi chutné čatní. Navíc z nich dostaneme jinou zajímavou chuť.
Pokračovat ve čtení „Švestkové chutney (čatní) s brusinkami“
Nevím, jak vy, ale já mám tofu ráda. Ze všech sójových výrobků asi nejraději. A úplně nejraději z něho dělám různé pomazánky.
Pokračovat ve čtení „Tofu pomazánka“
Cuketu miluju, ale to už asi víte…
Tentokrát cuketová kolečka v těstíčku. Velmi jednoduché a velmi jedlé. Další možnost, jak upotřebit mladé cukety.
Můžete je buď klasicky usmažit na pánvi nebo upéci v troubě – to chutná i manželovi, a to už je prosím co říci!
Pokračovat ve čtení „Cuketová kolečka v sýrovém těstíčku“
Na klasické bramboráky musím zapomenout, a tak jsem je přizpůsobila zdravější nesmažené variantě, kdy musíte navíc omezit sacharidy i maso.
Je to komplexní oběd, protože obsahují hodnotné bílkovin, sacharidy i tuk. A není to špatné! Nějaká cesta se dá najít téměř vždy.
Pokračovat ve čtení „Cuketové bramboráčky dietně“
Ne, není to překlep – do pomazánky skutečně patří 4 kostky droždí. Muž jí říká “bé bé“, což znamená plná vitamínů řady B. Tady není na výběr – buď ji miluješ nebo nesnášíš.
Pokračovat ve čtení „Pomazánka z droždí „bé bé““
Jak je to s tím sádlem ve skutečnosti?
Pokračovat ve čtení „Škvaření sádla“
Povidla byla základem každého špajzu a typickým venkovským způsobem zpracování ovoce. Nesměla v žádné domácnosti chybět.
Některé prameny uvádí, že byla známá v našich zemích již od panování Karla IV a pochází z balkánských zemí, s největší pravděpodobností dnešního Srbska.
