Jak je to s tím sádlem ve skutečnosti?
Pokračovat ve čtení „Škvaření sádla“Povidla z pomalého hrnce
Povidla byla základem každého špajzu a typickým venkovským způsobem zpracování ovoce. Nesměla v žádné domácnosti chybět.
Některé prameny uvádí, že byla známá v našich zemích již od panování Karla IV a pochází z balkánských zemí, s největší pravděpodobností dnešního Srbska.
Broskvové čatní provoněné tymiánem a skořicí
Čatní se musíte naučit mít rádi. V našich končinách smíchané ovoce a zelenina do sladkokyselé chutě, navrch vše okořeněné orientálním kořením, nebývalo až tak obvyklé. Byly doby, kdy se ho ani u nás doma nikdo netknul… Jen já.
Ano, ano – časy se mění. Všude.
Pokračovat ve čtení „Broskvové čatní provoněné tymiánem a skořicí“Poctivé domácí džemy
Miluju léto z mnoha důvodů a jeden z nich je ten, že postupně začínají dozrávat různé druhy ovoce. Ráda je jím, a snad ještě raději z něho připravuji džemy a jiné dobroty na zimu. Jsou skvělé nejen na namazání pečiva nebo chleba, ale přímo do vnitřku různých koláčů a koláčků. Ani lívance či palačinky bez nich by neměly pro mě tu jedinečnou chuť. Každému i nejobyčejnějšímu těstu dodají korunu.
Je to i má velká vášeň a jak někde něco vidím zrát na stromě, oči se rozšíří a moje nohy jako nohy tanečnice začnou směřovat tam, kde zraje ona omamná hudba… Ovoce na mě ze všech koutů mrká a volá: „Utrhni si mě!“
Naštěstí mu dokážu odolat, pokud neroste na mé zahradě nebo mi ho někdo nenabídne…
Zimní exotický džem
Zimu nemám ráda, protože bývá brzy tma a celkově jsou zde zimy dosti šeré, bez slunce. Jsem letní člověk. Zpestřit se však dají odletem do teplých krajin nebo alespoň šálou a čepicí veselých barev. Já zpestřuji nejraději barevným džemem. Celou, celičkou zimu.
Domácí vepřovka
O domácí vepřové maso ve sklenici je u nás zájem neustálý, celoroční. Je to osvědčená lahůdka.
S domácím chlebem a okurčičkou neznám lepší pohoštění pro nenadálou návštěvu. Ani jedna neodmítla… Tradičně pře Vánoci chystám jako dárky dětem a známým.
Utopenci dobře utopení
Nejsou utopenci jako utopenci…
Teď nemluvím o obsahu černé kroniky, ale buřtech naložených v lahvi. Můžete naložit i cokoliv jiného, ale pravý špekáček je nejlepší.
Trvalo mi dlouho vychytat ten akurátní poměr octa a vody – aby byli kyselí tak akorát . Základem je prostě dobrý lák.
Domácí žervé typu Lučina
Žervé čili jemný smetanový sýr typu Lučina dělám ve dvou variantách – lehce nakyslý z jogurtu a zakysané smetany. Nebo krémovější – místo zakysané smetany přidám smetanu ke šlehání.
Nemohu říci, co je lepší. První varianta je skvělá samotná na chleba, do pomazánek. Druhá třeba jako surovina na krém do moučníků.
Jahodovo-rybízové pikantní čatní
Čatní vyrábím každý rok, pokaždé z jiného ovoce a zeleniny – co se urodí nebo někdo podaruje.
Letos došlo na jahody a rybíz. S červenou cibulí se doplňují skvěle. Na chléb namazaný domácím žervé se lžička čatní náramně hodí a z těch spojených chutí nastane v ústech malý zázrak.
Lahodný kečup z pomalého hrnce
Tomuto kečupu říkám bezpracný – díky pomalému hrnci. Jsem vlastníkem tohoto hrnce už pár roků a na některé druhy receptů je skoro nedocenitelný.
„Vlož všechno, přikryj poklicí, zapni a jdi dělat, co chceš. Nejdříve za 6 hodin se vrať, bude skoro hotovo.“
Opravdu tak funguje – vaří na nízkou teplotu kolem 100°C po delší čas; od toho název pomalý hrnec. Lze toho dosáhnout i v klasické troubě ve vhodné nádobě.