Monkey bread, sladké plněné buchtičky

Ráda o věcech něco vím…
Tak tedy – jak je to s tím opičím chlebem?

Termín opičí chléb pochází ze skutečnosti, že pečivo je neseno k ústům pomocí prstů, čili i člověk může pojídat stejně jako jeho prapředek opice.
Původní název zní aranygaluska a doslovně znamená „zlatá haluška, buchtička“, která se namáčela kdysi velmi dávno pouze do zlatavého másla.
Dohledatelné – v roce 1880 byl dezert zmíněn v maďarské literatuře. Maďarští Židé si ho přinesli s sebou, když emigrovali do Ameriky. Do zdejších maďarských pekáren začali zavádět a prodávat tuto sladkou dobrotu ve větším až kolem roku 1950.

Pokračovat ve čtení „Monkey bread, sladké plněné buchtičky“

Bábovka na neděli

Bábovka…

Pro mě do školních let jedině kudluf. Jinak se jí u nás doma neřeklo. Bábovky, spíš bábovičky, bylo pro mě označení pouze na ty z formiček na písku. Marně jsem vysvětlovala paní kuchařce Kristě ve školce, že nemáme na svačinu bábovku, ta se přeci nejí, ale kudluf! Veselá historka přidávaná – k mé nevoli – na rodinných sešlostech.

Pokračovat ve čtení „Bábovka na neděli“

Jemné majonézové těsto ve formě

Člověk neví, jak se to stává, že něco uvidí a něco ho i popadne…To určitě znáte. Jen jsem si myslela, že už jsem velmi odolná. Fakt jsem! Ale najednou se mi zachtělo.

Co zachtělo!
Jedna stará keramická forma ze mě udělala divokého posedlého lovce. Tak moc jsem ji chtěla. Bohužel prodávající neposílal nic poštou a bydlel hodně daleko.

Pokračovat ve čtení „Jemné majonézové těsto ve formě“

Podmásloví zajíčci

Zajíčci číslo II…

Pátrala jsem pátrala, když jsem se tak vehementně pustila letos zrovna do zajíců…, a zjistila, že zajíček má pravděpodobně původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Avšak například v byzantské ikonografii představoval zajíc samotného Krista.

Symbol zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

Pokračovat ve čtení „Podmásloví zajíčci“

České buchty

České buchty nebo jen buchty je snad nejznámější a nejpečenější kynutý moučník u nás. Rozhodně je typický pro venkov. Býval to často páteční bezmasý oběd s polévkou v mnoha domácnostech. Velké buchty „cihly“ (calty) se nosily jako svačina třeba na pole. Menší kousky byly určeny spíše ke kávě v městské domácnosti.
Oblíbené jsou stále i jako malinké neplněné, polité vanilkovým krémem či vinnou pěnou, zvanou šodó – dukátové buchtičky.

Existuje velké množství jejich variant i co do složení těsta. To se liší hlavně v množství přidaného tuku a vajec. A u tuku je to i zvolený druh.

Pokračovat ve čtení „České buchty“

Koruna pro krále

My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujem vám…

Podle legendy byli tito tři mudrci či mágové pohané, hvězdopravci, zřejmě z Persie. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s proroctvím o narození Ježíše. Tradičně jsou označovaní jako Tři králové; postavy které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují. V katolických zemích se o jejich svátku píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † jako forma požehnání. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.
Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků.

Pokračovat ve čtení „Koruna pro krále“