Vatruški

Pochází z Ruska (Ukrajiny), zdroje se rozcházejí. Bylo to venkovské rolnické pečivo.
Vatruški jsou ve skutečnosti střední nebo větší kynuté koláče, plněné vždy jen svrchu poměrně velkým množstvím tvarohu nebo čerstvého sýra. Na tvaroh lze přidat rozinky, drobenku. Nebo i drobné čerstvé ovoce.

Pokračovat ve čtení „Vatruški“

Střapáčky

V mé generaci se děvčatům kupovala postupně výbava, všechno bylo stejně 20 let téměř neměnné, takže trendy ve vzorech nádobí, ručníků a povlečení nebylo potřeba až tolik sledovat. To až později…. Vše bylo jednoduché, festovní, sloužilo dlouho.

A já dostala ve svých 12 letech v roce 1969 i Českou kuchařku. Pár let ležela lady, protože maminka měla svoje naučené výborné recepty a velmi zřídka na nich hodlala něco měnit… Proč taky, když fungovaly a mohla je po všech letech pečení dělat i se zavázanýma očima? Ať si až jednou vařím co chci…
Také jich nakonec takových pár mám, moje jistoty.

Pokračovat ve čtení „Střapáčky“

Buchty podle Anuše Kejřové

Anuše Kejřová se narodila roku 1874 jako Anna Nápravníková v Kralupech nad Vltavou. Byla velmi činorodá a podnikavá, a proto se kromě psaní kuchařek věnovala i dalším činnostem. Na přelomu minulého století se stala majitelkou koncesované školy kuchařské, kterou v roce 1910 založila a kde také sama vyučovala. Kromě toho učila vaření i na dívčí měšťanské škole a dívčím lyceu v Hradci Králové. Dále také pořádala “kočovné” kuchařské a hospodářské kurzy určené mladým dívkám, které měly zájem se kromě vaření naučit i správnému hospodaření v domácnosti. V roce 1905 napsala a poprvé vydala knihu s názvem “Úsporná kuchařka – Zlatá kniha malé domácnosti”, v níž zužitkovala své bohaté zkušenosti.
Zdroj životopisu: Nakladatelství Motto

Pokračovat ve čtení „Buchty podle Anuše Kejřové“

Makový tuplák s tvarohem a švestkami

Podzim nám skýtá mnohé radosti…

Třeba vítr na strništích a návrat do dětství – pouštění draků s vnoučaty. Později brouzdání ve spadaném listí. A těch barev!

Když se vrátíte prokřehlí domů, uvaříte si na zahřátí třeba čaj. K tomu kouřícímu hrnečku se tak moc hodí nějaký dobrý koláč.
Třeba tento, skrz naskrz makový.

Pokračovat ve čtení „Makový tuplák s tvarohem a švestkami“

Monkey bread, sladké plněné buchtičky

Ráda o věcech něco vím…
Tak tedy – jak je to s tím opičím chlebem?

Termín opičí chléb pochází ze skutečnosti, že pečivo je neseno k ústům pomocí prstů, čili i člověk může pojídat stejně jako jeho prapředek opice.
Původní název zní aranygaluska a doslovně znamená „zlatá haluška, buchtička“, která se namáčela kdysi velmi dávno pouze do zlatavého másla.
Dohledatelné – v roce 1880 byl dezert zmíněn v maďarské literatuře. Maďarští Židé si ho přinesli s sebou, když emigrovali do Ameriky. Do zdejších maďarských pekáren začali zavádět a prodávat tuto sladkou dobrotu ve větším až kolem roku 1950.

Pokračovat ve čtení „Monkey bread, sladké plněné buchtičky“

Bábovka na neděli

Bábovka…

Pro mě do školních let jedině kudluf. Jinak se jí u nás doma neřeklo. Bábovky, spíš bábovičky, bylo pro mě označení pouze na ty z formiček na písku. Marně jsem vysvětlovala paní kuchařce Kristě ve školce, že nemáme na svačinu bábovku, ta se přeci nejí, ale kudluf! Veselá historka přidávaná – k mé nevoli – na rodinných sešlostech.

Pokračovat ve čtení „Bábovka na neděli“

Jemné majonézové těsto ve formě

Člověk neví, jak se to stává, že něco uvidí a něco ho i popadne…To určitě znáte. Jen jsem si myslela, že už jsem velmi odolná. Fakt jsem! Ale najednou se mi zachtělo.

Co zachtělo!
Jedna stará keramická forma ze mě udělala divokého posedlého lovce. Tak moc jsem ji chtěla. Bohužel prodávající neposílal nic poštou a bydlel hodně daleko.

Pokračovat ve čtení „Jemné majonézové těsto ve formě“