Baguette viennoise – vídeňské bagety

Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.

Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.

Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“

Monkey Bread – opičí chléb

Když se rozhodnete upéct tento plněný slaný koláč, kterému se říká opičí chleba, bude těžké vydržet až do úplného konce a již nezačít s konzumací samotné náplně…

Patří k trhacím chlebům – jednotlivé dílky se dají díky náplním od sebe lehce odtrhávat a sousta vkládat rovnou do pusy. Pečou se variace sladké a slané. Recept níže je zrovna ta slaná.

Pokračovat ve čtení „Monkey Bread – opičí chléb“

Výborný toustový chléb s vločkovou záparou

Kdyby mi před pár dny neposlal jistý skvělý pekař (a můj neustálý pokušitel Aleš Hainz) fotku jeho čerstvě upečeného toustového chleba se slánkem, asi bych se zase tak brzy do dalšího nepustila. Já mu totiž nenápadně slánek vnucovala… Vypadalo to na dlouhou trať, ale ani mi to zas tak dlouho netrvalo…

Pokračovat ve čtení „Výborný toustový chléb s vločkovou záparou“

Lněné večky

Další možný recept se slaným droždím, čili slaným kváskem alias slánkem. Slánek je společně vymyšlený název kamarádky bioložky a můj. Tedy má je ta čárka nad a… Žádný neexistoval.
Jak funguje droždí v 10% slané vodě a pak v těstě? Že to je neuvěřitelné? Je, a ještě s jistými bonusy. Co to je, jsem sepsala zde. Stále zkoumám, co všechno je s kvasinkami možné. Veškerá sůl do těsta se zde přidává do kvásku, přímo na droždí. Nakyne naprosto bezchybně.

Pokračovat ve čtení „Lněné večky“

Selské pšenično-žitné žemle (s polišem)

Jsem z generace vyrostlé převážně na chlebu.

Pečivo typu rohlíků a různých bulek peču samozřejmě taky. Nepohrdám! Ale opravdu si pochutnám jen na čerstvém, maximálně pár hodin po upečení, a nemusí vůbec ztvrdnout. Tady jsem velmi mlsná. Chleba mi nevadí ani dva dny starý…
A pokud se mi dostane takto čerstvého a voňavého kousku, výjimečně si ho vychutnám. Nepreferuji v pečivu přírodní kvas ani droždí – mám ráda oboje a oboje má svoji specifickou chuť. A jako všechno na světě je mnoho vyznavačů jen toho či onoho, zaručeně každý ví, co je dobré a co už ne…. Myslím, že záleží jen na tom, co komu chutná.

Pokračovat ve čtení „Selské pšenično-žitné žemle (s polišem)“

Banketové pečivo – recepis z roku 1955

Banketové pečivo nemělo nijak ojedinělou recepturu, ale řadilo se mezi speciální pečivo svojí velikostí.
Nejprve bych vysvětlila, co to „banketové“ znamená. Slovo banket je z francouzštiny a už se moc nepoužívá – něco jako slavnost, raut nebo dnes párty. Aby se pečivo mohl jmenovat banketka, mohlo mít různé tvary, ale malinké. Pouhých 20 gramů po upečení, praví tehdejší normy! Taková úhledná, vyrovnaná maličkost na dvě kousnutí k něčemu moc dobrému, třeba předkrmu. Schválně zvažte kousek syrového těsta o váze 25 g před upečením…

Z tohoto těsta jsou moc dobré i obyčejné lehoučké „velké“ rohlíky.

Pokračovat ve čtení „Banketové pečivo – recepis z roku 1955“