O kvásku a jiných radostech
Receptů na mazance jsou stovky…
Tento vydrží dlouho vláčný i díky kefíru. Slazený je pouze medem a trochou vanilkového cukru. S těstem se velmi dobře pracuje a dávka je určena na 2 mazance. Pokud chcete jen jeden, všechny suroviny rozdělte na polovinu.
Pokračovat ve čtení „Vláčný medový mazanec s kefírem“
Tento výborný, jednoduchý a vláčný koláč vřele doporučuji. Vnučka ho miluje, prý jí připomíná Brumíky. Nemohu potvrdit ani vyvrátit, nikdy jsem je neochutnala. Se zárukou potvrzuji jen to, že je fakt skvělý.
Pokračovat ve čtení „Propadlý měkoučký kefírový koláč“
Velmi dobrý, poměrně rychlý koláč, na léto jako stvořený. Můžete použít různé jiné ovoce a na ně se velmi hodí drobenka. Ovšem meruňky jsou „topka.“
Pokračovat ve čtení „Kefírový meruňkový koláč“
Někdy není času nazbyt a děti by chtěly lívance.
„Babí, babí, prosíme lívance!“
Úplně ty nejrychlejší jsou z kefíru. Kefír je u nás doma k dispozici neustále. Rychle vše smícháte a hned smažíte. A mlsní strávníci budou náležitě uspokojeni co by dup. Chutnají jako kynuté.
Dlouho jsem nepekla chleba s pšeničným tuhým kvasem lievito madre. Co to je lievito madre? Zde.
Kousek starý asi dva dny jsem našla ve sklenici za jogurty, když jsem prohlížela lednici. A taky podmáslí. Skoro jsem to všechno věnovala našim slepicím, užuž… a že ještě pro jistotu přivoním. A vonělo to i to, pořád hezky jemně jako ty jogurty, kvas nebyl propadlý.
Pokud nemáte LM, samozřejmě můžete zadělat i s vaším pšeničným kváskem nebo žitný nakrmit pšeničnou moukou.
Ani jsem netušila, jak máme blízko rodinný mlýn Korunka. Vlastně první kontakt byl mlýn versus já – líbila se jim moje fotka chleba na instagramu. Jsem člověk velmi zvídavý – ihned jsem firmu vygůglila. A zjistila, že to je od nás coby dup. Peču velmi často z předměřické mouky, jsem spokojená, ale chtěla jsem už nějakou dobu vyzkoušet jinou. A proč ne tuto, že?
Musím se někdy smát, jak člověk může změnit chápání slova velký nebo malý – co bylo do trouby akorát, je najednou velké… Pokud tedy začnete péci chleba v remosce. Kdysi v mých remoskových začátcích jsem tento chleba pekla jako jeden ve velké remosce.
Pořád je něco, co člověk nepekl a stále se vrací myšlenka, že by „to“ něco mohl vyzkoušet…
A je na světě – čistě bílý chléb, do remosky… Jak jinak, že?
Nic mimořádného – chtěla jsem něco jako chleba toustový. Jen bez tuku, bez vajec, ne s droždím, ne do formy, ale tvar klasického jednoduchého chleba z ošatky.
Mimořádné je jen to, že je mimořádně hebký, vláčný – jako prachové peří. Nožem ho nenakrájíte ani po vychladnutí, musíte mít nutně kráječ. Nebo trhat…
„Stodvacettrojka“ je varianta 1:2:3 – velmi příznivý poměr kvasu, mouky a vody v těstě. Receptu se netřeba vůbec báti, naopak – patří k těm jednodušším.
Chleba s tímto poměrem můžete upéci s jakoukoliv jinou moukou, zde je použita jen špaldová, včetně rozkvasu.
První varianta tohoto chleba vyšla v knize Upečeno s láskou s kvasem pšeničným, ořechy a mrkví. Pozměnila jsem postup a možnosti v záměně zeleniny.
