Máslové žemličky od teta Anny milujeme a proč ne máslové večky se slánkem? Recept jsem dosti obměnila, vynechala žloutek, změnila i tvar. Jsou křupavé, výborné!
Pokračovat ve čtení „Máslové večky“Máslové večky
Weggli
Typický znak švýcarských žemlí weggli – jsou uprostřed skoro přepůlené. Častěji se podávají bílé, bez celozrnné mouky a pouze potřené vejcem.
Pokračovat ve čtení „Weggli“Makovky de luxe
Další varianta známých makovek… U těchto jsem použila máslo a malé množství zakysané smetany. Jsou vláčnější a déle měkké. Zakysané výrobky (pokud mám po ruce), přidávám velmi často. Třeba jen lžíci jogurtu do staré receptury nebo pár lžic podmáslí.
Pokračovat ve čtení „Makovky de luxe“Donuty
Úplně jednoduše donut = kobliha s dírou. Bývá to velmi častá svačina amerických policistů.
Americká kobliha neboli donut (též doughnut), je pečivo z kynutého těsta, tvaru plochého prstence. Smaží se ve vysoké vrstvě oleje do tmavší zlaté barvy.
Pokračovat ve čtení „Donuty“Vícezrnné burgerové bulky
Tohle pečivo máme moc rádi nejen plněné masem, ale i sladké. Tedy já. Mužská část raději maso nebo pomazánku.
Pokračovat ve čtení „Vícezrnné burgerové bulky“Akurátní sváteční mazance
Těsto akorát tučné, akorát sladké na sváteční mazance na Velikonoce.
Celé roky nějaké peču – tu přidám vejce, tu máslo, tu cukr. Nebo uberu. Velké, malé, pletené, všelijaké. Tento je slavnostní, bohatější. I velikost si můžete určit akorát pro vás.
Jidášky pro Adélku
Letos si osmiletá vnučka přivezla svůj recept. Povídali si o Velikonocích ve škole. Nakonec jsme spolu pekly ty moje, již ze zadělaného těsta. Její recept z domova také přidávám.
Pokračovat ve čtení „Jidášky pro Adélku“Trojky
Na koblihy existuje receptů mnoho.
Tento je z České kuchařky od Juliány A. Fialové z roku 1969, publikovaný pod názvem Koblihy levnější tzv. „Trojky“.
Masopustní koblihy
Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.
Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.
Basilejské postní pečivo
Basilejské postní pečivo se nazývá v místním dialektu fastenwäije nebo také fastenwähen; s křížem uprostřed. Kříž má náboženský charakter. Na tento kříž mají švýcarští pekaři speciální kovovou raznici „yseli“.
Vypadá jako preclík, ale není to preclík. Spíš slaný vláčný máslový děravý kachlík. Křupavý, uvnitř měkký. Nedílnou součástí je posyp kmínem. Ten mu dodává typickou chuť.
Pokračovat ve čtení „Basilejské postní pečivo“