O kvásku a jiných radostech
Slánek je zajímavá věc, novinka v Čechách, donedávna mezi lidmi neznámá a mám radost, že jsem vám ho podrobně v praxi i s recepty dokázala srozumitelně představit. Zaujal vás velice, tak jako zaujal i mě. Je to jedna z možností, jak kynutá těsta vypracovat.
Pokračovat ve čtení „Sladké možnosti receptů se slánkem – na cokoliv“
Tento „hrnec“ plný skvělé chuti a vůně pekla moje teta Rózi z Vídně. Prý to je echt originál recept, ale tomu se jen lehce usmívám.
Rózi byla sestřenice mojí maminky a jejich maminky byly sestry, holky z rodiny Veselých, Marie a Terezie, které žila v rakouském pohraničí. I já.
Kdyby kdyby…Kdyby nebylo slánku…
Začnu od začátku.
Pokračovat ve čtení „Pekárkův velmi snadný chléb – 3 varianty“
Další možný recept se slaným droždím, čili slaným kváskem alias slánkem. Slánek je společně vymyšlený název kamarádky bioložky a můj. Tedy má je ta čárka nad a… Žádný neexistoval.
Jak funguje droždí v 10% slané vodě a pak v těstě? Že to je neuvěřitelné? Je, a ještě s jistými bonusy. Co to je, jsem sepsala zde. Stále zkoumám, co všechno je s kvasinkami možné. Veškerá sůl do těsta se zde přidává do kvásku, přímo na droždí. Nakyne naprosto bezchybně.
Pořád experimentuji se slaným droždím, protože je to téměř pole neorané, v Čechách stoprocentně bez jediné brázdy. Tak ji orám a připadám si jako Mičurin.
Mám ráda výzvy, na stole se usídlila pekárenská technologie s laboratorní příručkou pro pekárny, cukrovary a pečivárny. Tam sice varují před solí na droždí, ale z normálních situací odvozuju, jak by to mohlo fungovat s tou “nenormální” solí.
Pokračovat ve čtení „Makovky“
Jsem z generace vyrostlé převážně na chlebu.
Pečivo typu rohlíků a různých bulek peču samozřejmě taky. Nepohrdám! Ale opravdu si pochutnám jen na čerstvém, maximálně pár hodin po upečení, a nemusí vůbec ztvrdnout. Tady jsem velmi mlsná. Chleba mi nevadí ani dva dny starý…
A pokud se mi dostane takto čerstvého a voňavého kousku, výjimečně si ho vychutnám. Nepreferuji v pečivu přírodní kvas ani droždí – mám ráda oboje a oboje má svoji specifickou chuť. A jako všechno na světě je mnoho vyznavačů jen toho či onoho, zaručeně každý ví, co je dobré a co už ne…. Myslím, že záleží jen na tom, co komu chutná.
V jednoduchosti je krása.
A tu mám ráda i u přípravy čehokoliv. Třeba když si uvaříte slazené kondenzované mléko, dostanete hustý luxusní zkaramelizovaný obsah, který používám nejméně na 5 výborných věcí: do krému, likéru, nepečeného cukroví, náplní a za páté – je to i moc dobrý mls na lžičku…
Pokračovat ve čtení „Májové karamelové pokušení“
Přináším vám něco v praxi pekárenské nevídaného. Tedy v české kotlině. Začnu od začátku…Toužila jsem po jemném toustovém chlebě. S troškou celozrnné mouky. Pořád byl ale ve fázi nedůležitosti, tedy „až bude čas.“
Čas přišel, když jsem před krátkou dobou narazila na jistý článek o kynutí těsta „na sůl“.
Pokračovat ve čtení „Toustový jemný chléb“
Dlouho jsem nepekla chleba s pšeničným tuhým kvasem lievito madre. Co to je lievito madre? Zde.
Kousek starý asi dva dny jsem našla ve sklenici za jogurty, když jsem prohlížela lednici. A taky podmáslí. Skoro jsem to všechno věnovala našim slepicím, užuž… a že ještě pro jistotu přivoním. A vonělo to i to, pořád hezky jemně jako ty jogurty, kvas nebyl propadlý.
Pokud nemáte LM, samozřejmě můžete zadělat i s vaším pšeničným kváskem nebo žitný nakrmit pšeničnou moukou.
Bábovka…
Pro mě do školních let jedině kudluf. Jinak se jí u nás doma neřeklo. Bábovky, spíš bábovičky, bylo pro mě označení pouze na ty z formiček na písku. Marně jsem vysvětlovala paní kuchařce Kristě ve školce, že nemáme na svačinu bábovku, ta se přeci nejí, ale kudluf! Veselá historka přidávaná – k mé nevoli – na rodinných sešlostech.
Pokračovat ve čtení „Bábovka na neděli“