O kvásku a jiných radostech
Kdyby mi před pár dny neposlal jistý skvělý pekař (a můj neustálý pokušitel Aleš Hainz) fotku jeho čerstvě upečeného toustového chleba se slánkem, asi bych se zase tak brzy do dalšího nepustila. Já mu totiž nenápadně slánek vnucovala… Vypadalo to na dlouhou trať, ale ani mi to zas tak dlouho netrvalo…
Pokračovat ve čtení „Výborný toustový chléb s vločkovou záparou“
Kirschkranz…
Česky třešňový věnec. Další dobrý koláč z Rakouska od tedy Rózi. Její původní recept na těsto nemám, použila jsem jiné kynuté, do kterého jsem přidala crème fraîche. To je zakysaná, velmi tučná smetana, méně kyselá než ta naše běžná. Pokud neseženete, dala by se v receptu nahradit 16 % zakysanou smetanou + 40 g másla. To by tak odpovídalo celkově množství tuku, které se dostane z crème fraîche do těsta – 72 g.
Pokračovat ve čtení „Kirschkranz“
Slánek je zajímavá věc, novinka v Čechách, donedávna mezi lidmi neznámá a mám radost, že jsem vám ho podrobně v praxi i s recepty dokázala srozumitelně představit. Zaujal vás velice, tak jako zaujal i mě. Je to jedna z možností, jak kynutá těsta vypracovat.
Pokračovat ve čtení „Sladké možnosti receptů se slánkem – na cokoliv“
Tento „hrnec“ plný skvělé chuti a vůně pekla moje teta Rózi z Vídně. Prý to je echt originál recept, ale tomu se jen lehce usmívám.
Rózi byla sestřenice mojí maminky a jejich maminky byly sestry, holky z rodiny Veselých, Marie a Terezie, které žila v rakouském pohraničí. I já.
Kdyby kdyby…Kdyby nebylo slánku…
Začnu od začátku.
Pokračovat ve čtení „Pekárkův velmi snadný chléb – 3 varianty“
Další možný recept se slaným droždím, čili slaným kváskem alias slánkem. Slánek je společně vymyšlený název kamarádky bioložky a můj. Tedy má je ta čárka nad a… Žádný neexistoval.
Jak funguje droždí v 10% slané vodě a pak v těstě? Že to je neuvěřitelné? Je, a ještě s jistými bonusy. Co to je, jsem sepsala zde. Stále zkoumám, co všechno je s kvasinkami možné. Veškerá sůl do těsta se zde přidává do kvásku, přímo na droždí. Nakyne naprosto bezchybně.
Pořád experimentuji se slaným droždím, protože je to téměř pole neorané, v Čechách stoprocentně bez jediné brázdy. Tak ji orám a připadám si jako Mičurin.
Mám ráda výzvy, na stole se usídlila pekárenská technologie s laboratorní příručkou pro pekárny, cukrovary a pečivárny. Tam sice varují před solí na droždí, ale z normálních situací odvozuju, jak by to mohlo fungovat s tou “nenormální” solí.
Pokračovat ve čtení „Makovky“
Jsem z generace vyrostlé převážně na chlebu.
Pečivo typu rohlíků a různých bulek peču samozřejmě taky. Nepohrdám! Ale opravdu si pochutnám jen na čerstvém, maximálně pár hodin po upečení, a nemusí vůbec ztvrdnout. Tady jsem velmi mlsná. Chleba mi nevadí ani dva dny starý…
A pokud se mi dostane takto čerstvého a voňavého kousku, výjimečně si ho vychutnám. Nepreferuji v pečivu přírodní kvas ani droždí – mám ráda oboje a oboje má svoji specifickou chuť. A jako všechno na světě je mnoho vyznavačů jen toho či onoho, zaručeně každý ví, co je dobré a co už ne…. Myslím, že záleží jen na tom, co komu chutná.
V jednoduchosti je krása.
A tu mám ráda i u přípravy čehokoliv. Třeba když si uvaříte slazené kondenzované mléko, dostanete hustý luxusní zkaramelizovaný obsah, který používám nejméně na 5 výborných věcí: do krému, likéru, nepečeného cukroví, náplní a za páté – je to i moc dobrý mls na lžičku…
Pokračovat ve čtení „Májové karamelové pokušení“
Přináším vám něco v praxi pekárenské nevídaného. Tedy v české kotlině. Začnu od začátku…Toužila jsem po jemném toustovém chlebě. S troškou celozrnné mouky. Pořád byl ale ve fázi nedůležitosti, tedy „až bude čas.“
Čas přišel, když jsem před krátkou dobou narazila na jistý článek o kynutí těsta „na sůl“.
Pokračovat ve čtení „Toustový jemný chléb“