Snadná máslová vánočka pro Leničku

Chtěla jsem doplnit naši oblíbenou vánočku o další „odrůdu“ a přemýšlela o jakou… V té naší není máslo, ale 40% smetana. Rozhodně není suchá! Ale máslo může někomu v chuti chybět. Píšete mi „nemáš nějakou máslovou“? Tak nakonec můžu mít i máslovou… A vyřešilo se to naprosto samo. A hned dvě věci. Jako vždy, když zapracuje nečekaná náhoda; tentokrát jménem Lenička…

Pekla jsem především vlastně tak brzo proto, že mi napsala Lenička Č., jestli nemám nějaký nápad na pletení vánočky pro ni, pro „popletku“ ze speciální školy“… Nějakou dobu si spolu píšeme a velice mě to dojalo i potěšilo. A taky jsem se zalekla – napadne mě vůbec něco? Najdu někde něco, když mě nic nenapadne?

A ve stejný den jsem na nákup poslala muže. A místo zmíněné echt tučné „čtyřicítky“ mi přinesl 12 % smetanu na vaření. Prostě smetana jako smetana. Samozřejmě 12 a 40 procent v tučnosti je značný rozdíl! A protože svíčková ani kuře na paprice nebylo na  pořadu dne, dala jsem tu dvanáctku do vánočky a přidala máslo. Spočítala jsem jeho množství tak přibližně na stejnou tučnost jako je v receptu předešlém.

Milá Leničko,
děkuju Ti za tvoji důvěru, velikou statečnost a nekonečnou dobrotu tvého srdce… Protože jsi mi psala, že umíš copánek a pleteš ho v hřívách koníkům, zaměřila jsem se na ten. První okamžitý nápad byl 3 copánky zaplést následně do jednoho copánku. No…, těžké to není, ale vánočka je taková velmi moc zapletená a nevěděla jsem, jestli by se Ti to líbilo. A najednou mě osvítil duch svatý – ,upleť copánek menší a větší, polož je na sebe’… A to je opravdu moc pěkné a velmi jednoduché.
Až pak jsem se jala prohledávat virtuální svět a tam i něco podobného našla u pletení různých druhů chally na hebrejských a jiných stránkách. Jen položili stejně dlouhý cop na ten spodní. Já se bála, aby to drželo po celou dobu pečení pohromadě, tak jsem schválně udělala horní delší, zasunula přečnívající konce vespod. A dobře jsem udělala!
Udělej to taky.
Ještě Ti zapletu pár jiných vánoček, aby sis mohla vybrat. Nebo druzí popletové, kteří umí výborné a skvosté těsto, ale byly jim naděleny „ruce volšový“. A nebo mají jiné starosti, neduhy a čas potřebují věnovat něčemu důležitějšímu, potřebnějšímu či potřebným.

Leničko, moje maminka, báječná a skvělá pekařka, by byla určitě nepohrdla ani tímto jednoduchým stylem a použila ho – pletení vánoček naprosto nesnášela…

Zbytek psaní už byl velmi osobní… Určitě se spolu někdy setkáme! A zde je ten recepis s máslem i pro vás.

Vánočka pro Leničku

Je to obdoba této smetanové. Jen jsem dodala chybějící tuk z méně tučné smetany formou másla. Zaplést ji můžete samozřejmě dle svých osobních zvyklostí a postupů.

Suroviny

  • 420 g hladké mouky 00 nebo polohrubé
  • 200-220 ml smetany 12%
  • 60 g másla
  • 90 g cukru krupice
  • 4 velké žloutky nebo 2 celá vejce + 1 vejce na potření vánočky (můžete použít jen zbylý bílek), samotné žloutky jsou lepší
  • 50–70 g namočených rozinek v rumu – kdo nemá rád, vynechá
  • 1/2 lžičky citronové kůry
  • 25 g čerstvého droždí nebo sušené dle návodu
  • 1 vanilkový cukr
  • ½ lžičky soli
  • 2 lžíce rumu – volitelné
  • špetka muškátového květu
  • plátky mandlí – asi polévková lžíce.

Finální postup

Především si kupte dobrou mouku. Do kynutých těst na moučníky je vhodná kvalitní hladká pšeničná „nulka“ – má vysoký obsah lepku, a to my potřebujeme pro nadýchanost výsledného produktu. Čím více lepku, tím hustší a lepší síť se „uplete“ hnětením na zachytávání bublin kysličníku uhličitého, který vzniká při kynutí a těsto kypří. Můžete popřípadě použít i mouku polohrubou. Prý lépe drží tvar.

Nyní do mísy od robota vsypejte mouku a v ní rukou utvořte důlek. Do něho rozdrobte čerstvé droždí, přidejte lžíci cukru a zalejte přibližně třemi až pěti lžícemi (nebo polovinou) vlažné smetany. Mouku z boků přihrňte – vznikne jakési jezírko. Droždí nechte vzejít, trvá to asi 15 až 20 minut. Poté přilejte zbytek smetany, ve které jste rozšlehali žloutky. Přisypte i zbytek cukru, vanilkový cukr, koření, citronovou kůru a po obvodu mísy sůl (aby neulpěla rovnou na vzešlém kvásku). Ke konci mísení přidejte scezené rozinky. Já nechám hníst celkově robot asi 15 minut – až je těsto vláčné, lesklé a odděluje se od stěn mísy.

Po vypracování těsto poprašte moukou – pojistka proti osychání, přikryjte a nechte kynout nejméně 1 hodinu (pokud máte chladněji, může by to být hodin i několik!) v teple kuchyně. Dobře vykynuté těsto se musí dvakrát tolik zvětšit. Ruční hnětení je jistojistě také vhodné – kdo má zdravé ruce a chce posílit svaly, jděte do toho! Na dobré těsto potřebujete tak minimálně 30 minut poctivého hnětení vařečkou nebo dánskou metlou. Pamatuju si moc dobře, jak maminka často ani po 20 minutách nebyla spokojená s jeho vypracováním a ruce mi jako malé holce div neupadly. Těsto totiž má být tužší, rozhodně více než na buchty.
Pokud použijete sušené droždí, zamíchejte rovnou do mouky. Rovněž tak cukr, sůl, vanilkový cukr, citronovou kůru a koření. Zalejte smetanou s rozšlehanými vejci a dál postupujte stejně.
Můžete zadělat i v domácí pekárně jako občas já, na kynutá těsta je bezpracná. Zvolte program na kynutá těsta.

Nyní vykynuté těsto vyklopte ho na pomoučený vál. Já do něho i píchnu, abych záměrně srazila jeho velikost.

Rozdělte těsto v poměru 1/3 ku 2/3, čili jeden kus bude větší a druhý menší. Nechte je chvíli odpočinout a pak z nich uválejte koule. Znovu je nechte pár minut povolit. Těsto manipulací ztrácí pružnost, musí se zase doslova nadýchnout, abyste se nepotrhalo.

Teď každou kouli rozdělte na 3 díly. Jednotlivé kousky stočte do bochánků, počkejte znovu pár minut a pak vyválejte každou na delšího „hada“– asi 35 až 40 cm dlouhého.
Upleťte 2 jednoduché copánky jako byste zaplétali vlasy své dceři – viz foto, dva úkony stále dokola.

Ten tenčí udělejte o několik centimetrů delší, abyste jeho konce pak mohli zasunout pod ten spodní. Samotné pletení nesmí být příliš utažené nebo těsto při kynutí na plechu (a pak následně ještě částečně i v troubě) popraská. Přiměřeně, přiměřeně.
Hady na konci copánků přimáčkněte k sobě, aby se nerozjížděly.

Oba copy urovnejte do vzhledného tvaru a na spodní tlustý doprostřed uložte copánek tenčí. Delší konce trochu zploštěte a zastrčte dospodu. Pro jistotu, aby nesklouzl vrchní díl dolů.

Vánočku umístěte na plech vyložený pečícím papírem. Pomažte rozšlehaným vejcem a nechte asi 1 hodinu znova vykynout. Čas je orientační, opět se musí dostatečně zvětšit objem vánočky.
Dobré je vánočku přikrýt nějakým poklopem, aby neosychala – já dávám kynout mezi dva klasické pekáče a na spodním pak rovnou peču. Je to velmi praktické.

Poté ji pomažte znovu vejcem a posype plátky mandlí. Nebo až po vykynutí pouze jednou.

Troubu dobře předehřejte na 190 °C (horní a dolní ohřev) a vložte plech s vánočkou. Ihned přepněte na 160 °C a asi 45 minut pečte. V polovině času přikryjte plech s vánočkou kusem alobalu – bude všude stejně krásně upečená, nespálí se.

Vánočka musí být dobře vykynutá – jak těsto v míse, tak pak i znovu ta upletená na plechu; jinak se pak v troubě roztéká, trhá, poněvadž kyne mohutně dál. V troubě už se správně o mnoho zvětšit nemá. Totéž může udělat i řidší těsto.
To je to tajemství pěkné vánočky. Samozřejmě i dobrá mouka a ostatní suroviny.

Nechejte vychladnout na mřížce a pocukrujte.

A teď varianta pletení II – copatice. Ta, co se mi tolik nelíbí… Výsledný konec těsně před pečením.

A takto jsem začínala. Těsto rozdělila na 9 pramenů – jako tu tradici. Docela dobře by šly přehodit ty tři části jednoduše jen přes sebe… A bylo by to elegantní.

Ale já začala splétat 3 copánky. To se mi až tolik v reálu nelíbilo jako prvotní nápad, je to na pečlivosti vidět. Šup-šup, ať už to vidím…

Toto je výsledek zapletení. Manželovi se tvar líbil, posuďte sami… Kdybych si dala hned záležet a neházela flintu do žita, mohlo to být ještě úhlednější.

Hotová vánočka je jinak zcela v pořádku. A moc dobrá.

Napsat komentář