Loni jsem poprvé pekla dušičkové pečivo, kterému se říkalo krajově dušičky nebo kosti. Tvary mělo různé – stylizovaných kostí, věnečků, placiček. A taky jakési představy duše.
Pokračovat ve čtení „Selbiky – dušičkové pečivo“Střapáčky
V mé generaci se děvčatům kupovala postupně výbava, všechno bylo stejně 20 let téměř neměnné, takže trendy ve vzorech nádobí, ručníků a povlečení nebylo potřeba až tolik sledovat. To až později…. Vše bylo jednoduché, festovní, sloužilo dlouho.
A já dostala ve svých 12 letech v roce 1969 i Českou kuchařku. Pár let ležela lady, protože maminka měla svoje naučené výborné recepty a velmi zřídka na nich hodlala něco měnit… Proč taky, když fungovaly a mohla je po všech letech pečení dělat i se zavázanýma očima? Ať si až jednou vařím co chci…
Také jich nakonec takových pár mám, moje jistoty.
Coffee buns alias Roti Boy
Kávová příchuť je něco, co máme všeobecně všichni rádi. Někteří velmi rádi. Třeba já…
Pokračovat ve čtení „Coffee buns alias Roti Boy“Zlaté buchtičky – aranygaluska
Aranygaluska. Nebo také zlaté buchtičky. Dobrota všech dobrot s ořechy a vanilkovým krémem. Dalo by se říci, že luxusní verze dukátových buchtiček.
Původem je to židovské maďarské pečivo, které se dostalo s přistěhovalci až do Ameriky. Zde se časem ujalo pod názvem monkey bread, opičí chléb.
A již značně ošizené…
Banánové buchtičky
Ráda o věcech něco vím…
Tak tedy – jak je to s tím opičím chlebem?
Termín opičí chléb pochází ze skutečnosti, že pečivo je neseno k ústům pomocí prstů, čili i člověk může pojídat stejně jako jeho prapředek opice.
Původní název zní aranygaluska a doslovně znamená „zlatá haluška, buchtička“, která se namáčela kdysi velmi dávno pouze do zlatavého másla.
Dohledatelné – v roce 1880 byl dezert zmíněn v maďarské literatuře. Maďarští Židé si ho přinesli s sebou, když emigrovali do Ameriky. Do zdejších maďarských pekáren začali zavádět a prodávat tuto sladkou dobrotu ve větším až kolem roku 1950.
Butterkuchen Gotthard – máslový koláč
Máslový koláč je moc dobrý zákusek. Moc dobrý je slabé slovo. Famózní! Nevydržíte si neukrojit ještě teplý. Na to vsadím krk.
Lehce zkaramelizovaný cukr s mandlemi, celý koláč prostoupený máslem… Něco neuvěřitelně jednoduchého a neuvěřitelně dobrého! Absolutně žádná dieta. Naopak. A velmi sladký.
Recepis na koláč na plech pochází z rakouské strany mojí rodiny – Dolezal a Gotthard. Proto na památku ten název.
Existuje nespočet variant, asi jako na všechno, co nemá registrovanou echt značku.
Baguette viennoise – vídeňské bagety
Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.
Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.
Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“Monkey Bread – opičí chléb
Když se rozhodnete upéct tento plněný slaný koláč, kterému se říká opičí chleba, bude těžké vydržet až do úplného konce a již nezačít s konzumací samotné náplně…
Patří k trhacím chlebům – jednotlivé dílky se dají díky náplním od sebe lehce odtrhávat a sousta vkládat rovnou do pusy. Pečou se variace sladké a slané. Recept níže je zrovna ta slaná. Jaký je jeho skutečný a velmi zajímavý původ, si můžete přečíst zde.
Pokračovat ve čtení „Monkey Bread – opičí chléb“Májové karamelové pokušení
V jednoduchosti je krása.
A tu mám ráda i u přípravy čehokoliv. Třeba když si uvaříte slazené kondenzované mléko, dostanete hustý luxusní zkaramelizovaný obsah, který používám nejméně na 5 výborných věcí: do krému, likéru, nepečeného cukroví, náplní a za páté – je to i moc dobrý mls na lžičku…
Pokračovat ve čtení „Májové karamelové pokušení“Toustový jemný chléb
Přináším vám něco v praxi pekárenské nevídaného. Tedy v české kotlině. Začnu od začátku…Toužila jsem po jemném toustovém chlebě. S troškou celozrnné mouky. Pořád byl ale ve fázi nedůležitosti, tedy „až bude čas.“
Čas přišel, když jsem před krátkou dobou narazila na jistý článek o kynutí těsta „na sůl“.
Pokračovat ve čtení „Toustový jemný chléb“

