Baguette viennoise – vídeňské bagety

Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.

Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.

Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“

Lněné večky

Další možný recept se slaným droždím, čili slaným kváskem alias slánkem. Slánek je společně vymyšlený název kamarádky bioložky a můj. Tedy má je ta čárka nad a… Žádný neexistoval.
Jak funguje droždí v 10% slané vodě a pak v těstě? Že to je neuvěřitelné? Je, a ještě s jistými bonusy. Co to je, jsem sepsala zde. Stále zkoumám, co všechno je s kvasinkami možné. Veškerá sůl do těsta se zde přidává do kvásku, přímo na droždí. Nakyne naprosto bezchybně.

Pokračovat ve čtení „Lněné večky“

Makovky

Pořád experimentuji se slaným droždím, protože je to téměř pole neorané, v Čechách stoprocentně bez jediné brázdy. Tak ji orám a připadám si jako Mičurin.

Mám ráda výzvy, na stole se usídlila pekárenská technologie s laboratorní příručkou pro pekárny, cukrovary a pečivárny. Tam sice varují před solí na droždí, ale z normálních situací odvozuju, jak by to mohlo fungovat s tou “nenormální” solí.

Pokračovat ve čtení „Makovky“

Bábovka na neděli

Bábovka…

Pro mě do školních let jedině kudluf. Jinak se jí u nás doma neřeklo. Bábovky, spíš bábovičky, bylo pro mě označení pouze na ty z formiček na písku. Marně jsem vysvětlovala paní kuchařce Kristě ve školce, že nemáme na svačinu bábovku, ta se přeci nejí, ale kudluf! Veselá historka přidávaná – k mé nevoli – na rodinných sešlostech.

Pokračovat ve čtení „Bábovka na neděli“

Podmásloví zajíčci

Zajíčci číslo II…

Pátrala jsem pátrala, když jsem se tak vehementně pustila letos zrovna do zajíců…, a zjistila, že zajíček má pravděpodobně původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Avšak například v byzantské ikonografii představoval zajíc samotného Krista.

Symbol zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

Pokračovat ve čtení „Podmásloví zajíčci“

České buchty I – základní

České buchty nebo jen buchty je snad nejznámější a nejpečenější kynutý moučník u nás. Rozhodně je typický pro venkov. Býval to často páteční bezmasý oběd s polévkou v mnoha domácnostech. Velké buchty „cihly“ (calty) se nosily jako svačina třeba na pole. Menší kousky byly určeny spíše ke kávě v městské domácnosti.
Oblíbené jsou stále i jako malinké neplněné, polité vanilkovým krémem či vinnou pěnou, zvanou šodó – dukátové buchtičky.

Existuje velké množství jejich variant i co do složení těsta. To se liší hlavně v množství přidaného tuku a vajec. A u tuku je to i zvolený druh.

Pokračovat ve čtení „České buchty I – základní“

Snadná smetanovo-máslová vánočka pro Leničku

Chtěla jsem doplnit naši oblíbenou vánočku o další „odrůdu“ a přemýšlela o jakou… V té naší není máslo, ale 40% smetana. Rozhodně není suchá! Ale máslo může někomu v chuti chybět. Píšete mi „nemáš nějakou máslovou“? Tak nakonec můžu mít i máslovou… A vyřešilo se to naprosto samo. A hned dvě věci. Jako vždy, když zapracuje nečekaná náhoda; tentokrát jménem Lenička…

Pokračovat ve čtení „Snadná smetanovo-máslová vánočka pro Leničku“