Miluju cukety. Celé roky.
Byly časy, kdy jsem je „umístila“ snad do každého jídla…
Pokračovat ve čtení „Citrónový chlebíček s mákem a cuketou“Citrónový chlebíček s mákem a cuketou
Svatební bábovka
Bábovka je stálice (a zaručená krasavice) snad v každé kuchyni.
Tuto mám uloženou pod názvem svatební. Polévá se totiž bílou čokoládou a kdysi dávno jsem ji na nějaké svatbě jedla. Všechno bylo jinak… Nedovedu si dnes na svatbě bábovku vůbec představit. Nic to nemění na tom, že neznám lepší bábovku – i čtvrtý den (ano, čtete dobře) je stejně vláčná, jemná, nedusivá a výborná. V obou uvedených verzích.
Pokračovat ve čtení „Svatební bábovka“Akurátní sváteční mazance
Těsto akorát tučné, akorát sladké na sváteční mazance na Velikonoce.
Celé roky nějaké peču – tu přidám vejce, tu máslo, tu cukr. Nebo uberu. Velké, malé, pletené, všelijaké. Tento je slavnostní, bohatější. I velikost si můžete určit akorát pro vás.
Jidášky pro Adélku
Letos si osmiletá vnučka přivezla svůj recept. Povídali si o Velikonocích ve škole. Nakonec jsme spolu pekly ty moje, již ze zadělaného těsta. Její recept z domova také přidávám.
Pokračovat ve čtení „Jidášky pro Adélku“Kynutá velikonoční hlavička
Velikonoční hlavičku (nádivku) dělám celé roky pořád stejně – bez kypřidel, se sněhem.
Kdysi přinesla kolegyně ochutnat na pracoviště kynutou. Ani jsme to nepoznali a chutnala nám. Zapsala jsem si ji do sešitu a jednou vyzkoušela. Zapomněla na ni, jak to bývá… Dlouhé roky. 10-15 let?
Pokračovat ve čtení „Kynutá velikonoční hlavička“Nejjednodušší kváskový chléb
Nejjednodušší chleba, který znám.
Pokračovat ve čtení „Nejjednodušší kváskový chléb“Jednoduchý překládaný chléb
Přiznávám bez mučení – čím déle peču, tím více si to občas zjednodušuji. Ale tak, aby to vedlo i k dobrým výsledkům.
Pokračovat ve čtení „Jednoduchý překládaný chléb“Palačinky
Kdo by neznal palačinky… Velmi jednoduchý a rovněž velmi dobrý moučník.
Pokračovat ve čtení „Palačinky“Trojky
Na koblihy existuje receptů mnoho.
Tento je z České kuchařky od Juliány A. Fialové z roku 1969, publikovaný pod názvem Koblihy levnější tzv. „Trojky“.
Masopustní koblihy
Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.
Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.
