O kvásku a jiných radostech
Švestky rostou všude a jsou poměrně dostupnější na našich zahrádkách než broskve, z nichž se dá udělat také velmi chutné čatní. Navíc z nich dostaneme jinou zajímavou chuť.
Pokračovat ve čtení „Švestkové chutney (čatní) s brusinkami“
Podzim nám skýtá mnohé radosti…
Třeba vítr na strništích a návrat do dětství – pouštění draků s vnoučaty. Později brouzdání ve spadaném listí. A těch barev!
Když se vrátíte prokřehlí domů, uvaříte si na zahřátí třeba čaj. K tomu kouřícímu hrnečku se tak moc hodí nějaký dobrý koláč.
Třeba tento, skrz naskrz makový.
Hosečke mé maminky…Vzpomínka dávná a sladká.
Pokračovat ve čtení „Hosečke mé maminky“
Povidla byla základem každého špajzu a typickým venkovským způsobem zpracování ovoce. Nesměla v žádné domácnosti chybět.
Některé prameny uvádí, že byla známá v našich zemích již od panování Karla IV a pochází z balkánských zemí, s největší pravděpodobností dnešního Srbska.
Miluju léto z mnoha důvodů a jeden z nich je ten, že postupně začínají dozrávat různé druhy ovoce. Ráda je jím, ale snad ještě raději z něho připravuji džemy a jiné dobroty na zimu. Jsou skvělé nejen na namazání pečiva, ale hodí se přímo do vnitřku různých koláčů a koláčků. Ani lívance či palačinky bez nich by neměly pro mě tu jedinečnou chuť. Každému i nejobyčejnějšímu těstu dodají korunu.
Pokračovat ve čtení „Poctivé domácí džemy“
Zemlbába alias žemlovka mě provází od dětství. Moje teta Klára, bývalá zámecká kuchařka, namáčela rohlíky do smetany a přidala mnohem více žloutků i cukru. Vždycky rozinky a pokud měla, i vanilku. Nevím, jestli na zámku jedli žemlovku – spíš si myslím, že asi ne. Prostě u sebe doma si vylepšila tuhle levnou krmi na jídlo zámecké. Rohlíky namočené ve sladké smetaně jsou po upečení opravdu moc dobré, ale já používám jen mléko. Ono je stále těžší v dnešním světě vyhnat kalorie z těla zase ven…
Pokračovat ve čtení „Zámecká zemlbába od tety Kláry“