O kvásku a jiných radostech
Tento recepis jsem našla po letech založený v jednom sešitě. Kdysi jsem ho pekla hojně. Je u něho jiný název – bochánek. A to mě mátlo, když jsem hledala v uložených receptech mazance. Ale bochánek se mazanci dříve také říkalo.
Pokračovat ve čtení „Bochánek (mazanec) podle tety Kláry“
Lívance vonívaly v mém dětství doma velmi často. Je to nenáročný kynutý a levný moučník.
V zimě s povidly či džemem, v létě polévaný rozmačkaným lesním ovocem. Žádné jahody na nich nejsou tak dobré jako trávnice z lesní stráňky a vysoké trávy.
Pokračovat ve čtení „Lívance mého dětství“
U nás doma název varhule, alias kynuté plněné knedlíky všech velikostí. Z téhož neplněného těsta se dělaly i knedle jako příloha.
Pokračovat ve čtení „Varhule – alias blbouny, čili kynuté knedlíky“
Další varianta známých makovek… U těchto jsem použila máslo a malé množství zakysané smetany. Jsou vláčnější a déle měkké. Zakysané výrobky (pokud mám po ruce), přidávám velmi často. Třeba jen lžíci jogurtu do staré receptury nebo pár lžic podmáslí.
Pokračovat ve čtení „Makovky de luxe“
Úplně jednoduše donut = kobliha s dírou. Bývá to velmi častá svačina amerických policistů.
Americká kobliha neboli donut (též doughnut), je pečivo z kynutého těsta, tvaru plochého prstence. Smaží se ve vysoké vrstvě oleje do tmavší zlaté barvy.
Pokračovat ve čtení „Donuty“
Těsto akorát tučné, akorát sladké na sváteční mazance na Velikonoce.
Celé roky nějaké peču – tu přidám vejce, tu máslo, tu cukr. Nebo uberu. Velké, malé, pletené, všelijaké. Tento je slavnostní, bohatější. I velikost si můžete určit akorát pro vás.
Letos si osmiletá vnučka přivezla svůj recept. Povídali si o Velikonocích ve škole. Nakonec jsme spolu pekly ty moje, již ze zadělaného těsta. Její recept z domova také přidávám.
Pokračovat ve čtení „Jidášky pro Adélku“
Na koblihy existuje receptů mnoho.
Tento je z České kuchařky od Juliány A. Fialové z roku 1969, publikovaný pod názvem Koblihy levnější tzv. „Trojky“.
Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.
Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.
Pochází z Ruska (Ukrajiny), zdroje se rozcházejí. Bylo to venkovské rolnické pečivo.
Vatruški jsou ve skutečnosti střední nebo větší kynuté koláče, plněné vždy jen svrchu poměrně velkým množstvím tvarohu nebo čerstvého sýra. Na tvaroh lze přidat rozinky, drobenku. Nebo i drobné čerstvé ovoce.
