O kvásku a jiných radostech
V knize Upečeno s láskou mám recept na chléb, ve kterém jsou ořechy i mrkev. Je i na blogu – zde. Moc dobrý.
Napadlo mě, že tyto dvě suroviny by byly skvělé i v nějakém slaném pečivu. A tady jsou prosím moc dobré bulky…
Jablíčka II – slaná varianta.
Jak jsem u receptu se sladkými jablíčky psala, lze naplnit i slanou náplní.
Pokračovat ve čtení „Jablíčka II – se slanou náplní“
Mám ráda semínka. Ve všem.
V pečivu obzvláště. Ale žádné, které by jich bylo plné, v receptech nemám… A peču ho! Jen jsem nikdy nic nesepsala. Musela jsem to tedy napravit.
Máslové bulky jsou již na blogu ve dvou variantách – kvasové (s lievito madre) Stříhané putrové bulečky a drožďové Panské žemličky od tety Anny . Oboje jsou výborné.
A do třetice na vaše přání – se slánkem, recept níže. Co to je slánek zde.
Pokračovat ve čtení „Máslovky“
Jogurtová těsta jsou velmi vláčná a já je miluji.
Pokračovat ve čtení „Jogurtové vícezrnné klobouky“
Na pizzu se používá velmi jednoduché, středně tuhé těsto – mouka, voda, trochu oleje, droždí (nebo kvas) a sůl. Rovněž rajčatový základ (sugo či pomodoro) a mozzarella.
Všechno, co dodává chuť, přijde až na povrch těsta. Všeobecně se říká, že pochází pizza z Itálie…
Slané koláče jsou skvělým zpestřením jídelníčku.
Plněné nahradí po polévce kompletně třeba celý oběd. Nebo samotnou večeři. Dnes je na prvním místě v této kategorii pizza, ale i v našich krajích se pekly velmi dobré koláče „na plech“. Byly trochu jiné, ne tak křupavé, spíše tlustší měkké těsto. A hlavně jednodušší, skromnějších náplní, ponejvíce cibulových. Ta byla dostupná všem.
No po pravdě, ona ani pizza v Itálii není všude stejná…
Pečivo ze slánku je stejně jednoduché jako s jiným kváskem z droždí. Ba naopak – ještě jednodušší. Slánek nepřekvasí ani za hodinu, dvě, tři. Ani za tři dny. A pokud máte pár „slánkových“ skleniček připravených v lednici, můžete péct kdy si vzpomenete. Netřeba se bát. Co to slánek zde.
Malé množství droždí je výhodou pro ty, co mají s trávením čerstvých kynutých výrobků potíže. Mám zprávy, že někteří si konečně po letech s chutí a bez následků pochutnali na úplně čerstvě upečeném teplém rohlíku…
Pokračovat ve čtení „Rohlíky, veky a jiné tvary“
Bylo, nebylo…
Ne, nebudu psát pohádku. Jen to může jako pohádka znít. Ne vždy je přicházející stáří nudné nebo dokonce smutné. Může být tím nejlepším, co vás kdy potkalo.
Pokračovat ve čtení „Elegantní kulaté buchty“
Tyhle bagetky jsem snídala u tety ve Vídni poprvé v roce 1990.
Nepekla je, kupovaly jsme je na Mariahilferstrasse v maličkém pekařství. Buď byly čistě bez náplně nebo s čokoládovými kousky. Lehce nasládlé, připomínaly mi jednoduchou jemnou vánočku. Od tety jsem se dozvěděla zajímavou věc, že bagety prý pochází z Vídně a do Francie je přivezl jistý Rakušan. Tenkrát mi to jako informace stačilo, ale když jsem hledala, co má tato bagetka obsahovat, chtěla jsem vědět více o jejich původu.
Pokračovat ve čtení „Baguette viennoise – vídeňské bagety“