O kvásku a jiných radostech
Říkám mu můj, protože ho moc ráda jím. Je téměř ze 70% celozrnný, přesto vláčný, nadýchaný. Chleby se semínky a z poloviny celozrnné jsou moji favorité. Manžel zase ani náhodou – zrníčka on prý pečená nechce.
Záleží jen na vás… Syrová mají své přednosti, ale ta chuť pečených přímo ve chlebu je úžasná! Ze 70% celozrnný.
V některých receptech je kvásku více, v jiných méně – rozuměj více nebo méně rozkvašené mouky. Většinou se držím zlaté střední cesty.
Zde jsem použila menší množství kvásku a o to déle pak trvá první kynutí – logicky menší množství kvasinek se musí nejprve dostatečně namnožit a mouku zpracovat.
Toto je moc dobrý, vláčný chleba.
Nejsou utopenci jako utopenci…
Teď nemluvím o obsahu černé kroniky, ale buřtech naložených v lahvi. Můžete naložit i cokoliv jiného, ale pravý špekáček je nejlepší.
Další skvělá varianta snídaňového chleba.
Tento chleba – ačkoliv jsou v něm rozinky a trošička medu, vůbec není sladký! Medu je málo a rozinky jen zpestří ranní chuť.
Žervé čili jemný smetanový sýr typu Lučina dělám ve dvou variantách – lehce nakyslý z jogurtu a zakysané smetany. Nebo krémovější – místo zakysané smetany přidám smetanu ke šlehání.
Nemohu říci, co je lepší. První varianta je skvělá samotná na chleba, do pomazánek. Druhá třeba jako surovina na krém do moučníků.
Chutney (čatní) vyrábím každý rok, pokaždé z jiného ovoce a zeleniny – co se urodí nebo někdo podaruje.
Letos došlo na jahody a rybíz. S červenou cibulí se doplňují skvěle. Na chléb namazaný domácím žervé se lžička čatní náramně hodí a z těch spojených chutí nastane v ústech malý zázrak. Ne, nebojte se – kombinace jahod a rybízu je velmi dobré chuti
Pořád je něco, co člověk nepekl a stále se vrací myšlenka, že by „to“ něco mohl vyzkoušet…
A je na světě – čistě bílý chléb, do remosky… Jak jinak, že?
Nic mimořádného – chtěla jsem něco jako chleba toustový. Jen bez tuku, bez vajec, ne s droždím, ne do formy, ale tvar klasického jednoduchého chleba z ošatky.
Mimořádné je jen to, že je mimořádně hebký, vláčný – jako prachové peří. Nožem ho nenakrájíte ani po vychladnutí, musíte mít nutně kráječ. Nebo trhat…
„Stodvacettrojka“ je varianta 1:2:3 – velmi příznivý poměr kvasu, mouky a vody v těstě. Receptu se netřeba vůbec báti, naopak – patří k těm jednodušším.
Chleba s tímto poměrem můžete upéci s jakoukoliv jinou moukou, zde je použita jen špaldová, včetně rozkvasu.
Mám ráda, když už rovnou z názvu vyplývá, o co jde, žádné mystifikace. Vzdala jsem se toho od té doby, co peču chleba.
Mám ráda, když už rovnou z názvu vyplývá, o co jde, žádné mystifikace. Vzdala jsem se toho od té doby, co peču chleba. Jakmile máte v domě samé muže (manžela a syny), navrch vnoučata, nastane konec oficiálních názvů vašich výrobků.
Sádlo do jakéhokoliv těsta nemůže nic pokazit.
Chleba jsem péci pšeničný a do toho velmi ráda přidávám nějakou formu tuku, třeba ukrytou v kefíru, jogurtu.. Nebo máslo, sádlo, olej, atd. Nevěřte tomu, že musí být „pšeničák“ suchý.
Pokračovat ve čtení „Selský chléb se sádlem – z 50% celozrnný“
