Chléb s menším množstvím kvásku

V některých receptech je kvásku více, v jiných méně – rozuměj více nebo méně rozkvašené mouky. Většinou se držím zlaté střední cesty.

Zde jsem použila menší množství kvásku a o to déle pak trvá první kynutí – logicky menší množství kvasinek se musí nejprve dostatečně namnožit a mouku zpracovat.
Toto je moc dobrý, vláčný chleba.

Pokračovat ve čtení „Chléb s menším množstvím kvásku“

Bílý vánkový chléb

Pořád je něco, co člověk nepekl a stále se vrací myšlenka, že by „to“ něco mohl vyzkoušet…

A je na světě – čistě bílý chléb, do remosky… Jak jinak, že?

Nic mimořádného – chtěla jsem něco jako chleba toustový. Jen bez tuku, bez vajec, ne s droždím, ne do formy, ale tvar klasického jednoduchého chleba z ošatky.

Mimořádné je jen to, že je mimořádně hebký, vláčný – jako prachové peří. Nožem ho nenakrájíte ani po vychladnutí, musíte mít nutně kráječ. Nebo trhat…

Pokračovat ve čtení „Bílý vánkový chléb“

Středomořský chléb se semolinou

Dávno tomu již, co jsem naposledy stála na břehu moře, a tak jsem alespoň vymyslela něco, co mi ho připomíná – tento moc dobrý chléb. Nazvala jsem ho středomořský; podle použitých surovin.

V jeho zlatě oranžové barvě je plno slunce a voní bylinkami po celém domě – tymiánem, rozmarýnem, bazalkou, oreganem. S balkánským či jiným přírodním sýrem a sklenkou vína mám pocit, že tam jsem.

Ke grilovanému masu nesporná jednička.

Pokračovat ve čtení „Středomořský chléb se semolinou“