Tento velmi jednoduchý recepis se mi urodil jednoho dne v hlavě a hned napoprvé bylo na těstě vidět, že to bude skvělý chleba. Poměr kvasu, mouky a vody se mi zdál přiměřený mým potřebám a nárokům na dobrý chleba. Vůbec nevylučuji, že někdo dávno podobný poměr pekl – není možné stále dokola objevovat Ameriku, ale ten den to byl čistě nápad z mé hlavy…
Řepák z lásky
Mám teď období zeleniny v chlebu (což má i jisté nutriční důvody); včera přišla na řadu červená řepa. Tu má rád nejstarší syn a chleba byl vymyšlený ke kulatým narozeninám – chci mu ji nadělit v chlebu (nejen ve sklenici). A rudá řepa rovněž moc hezky vypadá na řezu. Ke grilování překvapení jako stvořené. Nebo jen tak krajíc chleba s přírodním sýrem typu žervé je mana nebeská.
Můj první chleba – pro začátečníky
Na začátku bývá touha.
Moje se tehdy týkala umění upéci kváskový chleba. Rok jsem visela na Pecnu (skupina pro ty, kdo se chtějí naučit péci chleba) jen přihlášená a sbírala odvahu začít. Všechno se mi zdálo zastaralé, zdlouhavé, pracné – tolik času dát jednomu pecínku! A ještě ke všemu ta slova jako rozkvas – který navíc trvá třeba i 12 hodin. Celá věčnost, než vůbec začnu! Autolýza, hydratace atd. Ne že bych neporozuměla jejich významu, ale proces přinejmenším nepraktický…